|
|
 | Vybavil se mi Vincent van Gogh...to ta migréna a načuchlý slunečnicový pole...
mít se pod psa...tak to taky radši zaspím... |
|
|
| konec mi přijde nerytmický a uspěchaný...ale možná se to vytratí až s přednesem... |
|
|
| Místy jsem se do ní při čtení zapleta...ale to bude spíš můj osobní renons...:)
je povedená *
|
|
|
| Pohladila...;) |
|
|
| chudák...:)...
...třeba se mu tam nějaká zatoulá...* |
|
|
| přesně tak, je to od zahánění....:) děkuji za návštěvu...* |
|
|
| Přijde mi ucelená...ten začátek je něčím ryze vnitřním a vlastním...něčím co okolí nemůže slyšet...a do čeho nemůže zasahovat...
pro mě je velmi působivá...:) |
|
|
| Sedla mi do nálady...je parádní náhodou...;) |
|
|
| Velmi příjemná poezie...;) |
|
|
| posílám úsměv a poklonu...;) * |
|
|
| osobité kouzlo...to tedy nezapřeš...;) * |
|
|
| Před několika dny jsem dočetla Zvlčení, které napsal Antonín Bajaja..je to úchvatná knížka doporučuju..taky jsem na to téma napsala básničku...protože vlky miluju...;)
a tahle ta, ta se ti moc povedla...* |
|
|
| byla to první přezdívka, která mě napadla...:)
říká se, že severka je hvězdou naděje...že ukazuje směr...zatoulaným námořníkům...;-D ale spíš je to beznadějná sebespalující hvězda, kterou drží při životě to, že dokáže povzbudit ostatní...že může rozdat ten poslední kousek světla, který má...;) * |
|
|
| Jako malá jsem se toulala po lesích...na jednom kopci blízko hřbitova...ale vždycky jen do klekání...to byl takový signál, že mám jít už domů :) takže se nebojím takových věcí jako je tma, stín a ani duchů...protože jsem sama od sebe to nadpřirozeno vyhledávala...
ale bála jsem se třeba zvuku stíhaček...:-D protože jsem si myslela, že spadne kometa a bude konec světa...;)
|
|
|
| Mám podzim ráda...:) tahle básnička je taková přístavní...jako by ses na svět dívala z mola... pěkná atmosféra...;) rytmus se přeci jenom krabatí...ale neubírá jí z plachet vítr...* |
|
|
| kdo chce...vždycky najde...
a lepší nějaký dojem, než žádný...
abych pravdu řekla, na těch pocitech nebylo nic pozitivního...a po jazykové stránce - je to tak jak to chtělo srdce...s tím se už budu muset doživotně smířit...:)
části v lomítkách jsou vzkazem...z člověka se to občas sype jak z chlupatý deky...někdo má v krku hold knedlík...já cizí oči...
vysvětlovat to nemá smysl, to je to nejhorší co se může stát...to už bych měla raději napsala román...:-D
měj se hezky Marti...:) a děkuji za zastavení...*
|
|
|
| musela jsem se přihlásit...abych mohla dát bod;)
líbí se mi...je taková...prostě mě dostala...* |
|
|
| čtyři dny se dají přežít...;) hlavně, že nejsou depky celý rok... |
|
|
| Ta nálada je mi hodně blízká...mám ráda podzim i s těmi depresemi...* |
|
|
| koukám, že se mi místo teček v komentáři objevily otazníky...;-D... |
|
|
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
