|
|
 | Skvělý text. Pro mě jsi hotová, zralá spisovatelka, která by měla vydávat v Druhým městě nebo v něčem podobným! |
|
|
 | Tak díky :-) |
|
|
 | Chápu... :-) |
|
|
 | Já tomu rozumím, myslím, že moc není čemu na tom nerozumět. Je to navíc dobře napsané, obsah a forma v slouladu, má to náladu, atmosféru, je to fajn a je to bod. |
|
|
 | Do týdne od kdy?
:-) |
|
|
 | Jo, sorry, už jsem to vydýchal, ukildnil se a asi už bych to psal jinak :-) Mimochodem - taky jsem levičák. Ale na mně je to asi dost vidět, jsem už na pohled typický volič sociální demokracie :-) |
|
|
 | Ale já vím, jsem hysterickej. Když mě to tak štve! Já dělal na český literatuře diplomku z Nezvala, mám třicátý léta hodně sestudovaný a Fučík v nich má svoje místo.
U nás v Poděbradech měl Fučík až do mých 19 let vkusný pomníček s brozovou bustou. Na pomníčku byl v bronzu taky jeho kaligrafický podpis. Po Listopadu Fučíka sundali z podstavce a vrzli na něj bustu Masaryka (už to je samo o sobě dost úchylný). Servali pochopitelně taky ten bronzový podpis. Jenže jak tam třicet let byl, kámen podstavce byl pod ním vybělený a podpis z něj vystupoval snad ještě ostřeji než v tom bronzu. Takže Poděbrady pak léta krášlil Masaryk podpepsaný lehkou rukou meziválečného salonního komunisty, bohéma a tak trochu floutka Fučíka, co byl najednou "persona non grata". Jak příznačné... |
|
|
 | Jo - a komunista. A možná taky zahrádkář. To je zhruba stejně relevantní.
Fučík byl zdatný novinář, erudovaný literární kritik (ne, opravdu si ho nepletu se slavnějším Bedřichem) a hodně naivní člen protifašistického odboje. Nebyla to žádná svině, co posílala lidi do Jáchymova, jak si patrně hodně lidí představuje "komunistu". Byl to člověk, který věřil myšlence o lepším světě pro všechny a mimo jiné člověk, který položil život za svobodu národa.
To, jak s ním dnes všichni zametáme, je spíš naše než jeho hanba. Byl by větší hrdina, kdyby válku proseděl někde v nálevně jako bezpartijní? Tenhle primitivní antikomuismus se snad dal omluvit bezprostředně po pádu totality, řekněme někdy na sklonku rok 1989 (kdy ti, Sašo, bylo hezkých 12 let), ale v roce 2008 je prostě směšný. Nebo ne, není směšný - je k vzeku a k pláči. Pláč ve mně ta lakonická poznámka, pravda, nevyvolala. Ale vztek mám strašněj! |
|
|
 | Skutečně expresivní. Navíc to má půvab "hašlerek" z prvorepublikový Prahy. Fajn. |
|
|
 | Poslyš, Štíre, a poslyšte všichni, mně se to zdá skvělé. Skvostné! Nepřijde mi to jen tak slepené, naopak. Opakování verše "čas štírů" působí jako svorník, který to pevně drží pohromědě. Ty další metafory jsou mezi těmihle svorníky zasazené jako v kapsách. Moc jsem si ty verše užil! |
|
|
 | To bych škrtl všechno :-))) |
|
|
 | Náhodou je to výborný!!! A já se za textře nikdy nepokládal, jsem v téhle oblasti cizinec... |
|
|
 | O.K., domluveno :-) |
|
|
 | Díky,SkunnY. Pokud bys chtěl někdy něco mýho zhudebnit, byl bych šťastnej jak blecha. Ne třeba tohle, klidně něco novýho, jak bychom se domluvili. Kladl bych si to za čest. |
|
|
 | Ano, je to formálně dobré. Ovšem inspirace J. H. Krchovským (nejen v tématu, myslím v celkové kompozici básně) je - po mém soudu - až příliš velká. |
|
|
 | Mě už o něco míň - hlavně toho těžkého rána tenkrát :-) |
|
|
 | A víš co? Vážím si toho! Vážím si tvého "hodně subjektivního" názoru, protože jiné názory než "hodně subjetivní" jsou mi v poezii i kdekoli jinde podezřelé. Psal jsem to v těžké opilosti, resp jsem to našel na zadní straně vstupenky na hrad Špilberk, kterou jsem měl v kapse kalhot, v nichž jsem se ráno probudil s těžkou kocovinou. Bylo to mou rukou, takže jsem to napasl já. Nevím kdy a nevím proč. Tím to neomlouvám, chraň Bůh. Kdybych se k tomu nehlásil, nedával bych to sem. Hlásím se k tomu, protože i tenhle prvoplánový semtiment - to jsem já. A naprosto respektuju, že ne pro každého je to struna, která mu zní čistě. |
|
|
 | Nádherný rytmus, zvlášť v úvodní části! |
|
|
 | Vidíte - a mně se zrovna ta spodnička vykasané tmy líbí. Bod! |
|
|
 | Fakt?! Tak to je výzva!
Díky, zkusím to - časem. |
|
|