|
|
 | zaujal mě první verš ... spojení novin a použitých slov je v kontextu let minulých, kdy toaletní papír nebyl tolik hojný, zajímavým obrazem:D
"jako" .... ošklivá vycpávka ....
"padlí andělé, měsíc nad hroby" je klišé
"v pavučině nebe zmítají se hvězdy jako stříbrné a zlaté mouchy" .... tohle pro změnu kýč
3.verš má dobrý námět ... pojí krásu s nedokonalostí; zajímavá reálie; vypustit bílou sádru, zůstal by větší prostor pro čtenáře (koneckonců, zloměná končetina automaticky asociuje sádru a sádra automaticky asociuje bílou)
kvantem RŮZNÝCH obrazů to na mě působí dost přeplácaně
závěr je povedený, má návaznost k předchozímu textu ... město - tramvaje - butiky - chodec ... držet se spíše téhle linie a omezit množství plamenů, milovat, umírat, rakev, měsíc, hvězdy .... bude to kvalitnější dílo .... tato slova jsou tak často užívána, silná, kolikrát stačí jedno na báseň |
|
|
| romantická duše přetrvá, i když "motýlci" nepřiletí ... zůstane v podzimní procházce spadaným listím, každičkém západu slunce .... :")
k básni, nejspíš bych byla ještě kritičtější než Ketums, tak se nebudu příliš vyjadřovat ... je to rozhodně upřímné dílko, ale nápadem tolikrát zpracované všemi, kdo kdy "milovali", že nemůže vystoupit ze stínu .... zkus to jinak, ... věřím, že komu byla určena, vykouzlila úsměv a zahřála, ale tudy vede cesta akorát tak naivním holkám pod sukni:") |
|
|
| ani nevím proč, dost mi to (pozitivně) připomnělo báseň Puklá váza od Sully Prudhomme ... možná ten motiv džbánu a lásky ... každopádně pěkné |
|
|
| Řekla bych, že co se "plaví" týče, jde jen o špatnou grafiku a k téhle strofě patří ještě verš ... "uzdy zpytování"(koho, co)... protože jinak to vážně nedává smysl ...
?na nivách pást koně?- pást na konec verše, řekla bych ...
příliš nahuštěné, místy zbytečný patos (viz Fairiella), hříva vody fajn (unavená hříva vody - moc fajn, líbí se mi polidšťování neživých předmětů) ... atmosférou je mi blízká, ale servíruje vše, nic nenechává mezi řádky ... když já ráda minimalismus, ... |
|
|
| Tohle mi přijde dobrý ... Až na ty vycpávky (viz Lovkyně - naprosto souhlasím) + mimo "a" bych přidala ještě zvratné "si" v obou místech. Každopádně obraznost je perfektní ... Osobně mi dost vadí hmyzí Ikarové (je toho všude tolik, přestože originalita v "hmyzí" se upřít nedá ... Na jednu stranu jako symbol supr, ale nějak se s tim nemůžu smířit - spíš osobní problém, fakt nemusím jakýkoliv narážky na cizí originalitu, když je možnost vytvářet vlastní) ... Stojí za pozornost, povedla se ... BOD |
|
|
| Dik, už sem si říkala, že se k tomu nikdo nevyjádří. Je to volnej proud myšlenek. Poslední dobou mě to chytá čím dál vic. Chápu, tomudle není možný nahlídnout pod kůži ... To je prostě vypsanej pocit ...
Osm, možná, neupravovala sem to .....
|
|
|
| Tyjo ... si mi uplně připomněl jednu báseň, co sem napsala už dávno dávno ve svých začátcích ....
Snad tě potěší jako mě ta tvá, plná lesní nálady, pocitu, fantasie ....
KONÍČEK Z POUTĚ
Pojď koníčku z poutě,
přeskoč už tu svoji ohrádku.
Mé dětské ruce zvou tě,
já povím ti jednu pohádku.
Leží se ti dobře,
koníčku
na tichém půlnočním kapradí,
v listovém království světlušek,
co oprýskanou hřívu pohladí
a zavřou zdřevěnělá víčka?
Zpívá usoužená bludička
malému koníčkovi,
?Já nosívala mlžné šaty z bezu,
náhrdelník z malinových rubínů.
Soumrakem děti vodívala k jezu,
s vlnkami trápila meluzínu
a dnes
jen bledým prstem čeřím ticho.
Zmrzlým dechem zapaluji udušený plamínek,
co kdysi hřál jak z pekla vytažený kamínek.
Mohutným hlasem spílám lesu
a ptám se,
kdo srdce dřevěné daruje touze,
kdo v hrudi mi zastaví bušící zvon,
kdo bude naslouchat nářkům mým dlouze,
kdo vrátí mi do vlasů podvečerní tón?
Prodej mi slzu
koníčku z poutě
a já ti dám
srdce člověka.
|
|
|
| Má to v sobě zvláštní syrovost ... jsem z toho na rozpacích ... tak bez citu, až se mi to líbí ...
A poznámka na okraj: verše tepoucí, nebo pečící se v peci? zajímavej překlep, nebo možná úmysl. |
|
|
| rytmus mi přijde dobrej ... na přednes se docela pěkně nese ... akorát bych nějak sjednotila tu spisovnost a nespisovnost ... Jo a pokaždý se mi jazyk zasukuje u "protřesené" .... asi sem málo koukala na Jamese Bonda:D .... možná bych taky hodila poslední dva verše single, ať vyniknou .... ale pěkný pěkný:) |
|
|
| zaujaly mě první dva verše ... ale zbytek pustil ... pak už je to na mě moc ukecaný a rozvíjený .... a labutí mezero ... ee, to fakt ne:( škoda .... ale jen moje gusto |
|
|
| oprava *celí |
|
|
| vadí mi "celý; tak" ale jinak čistá, pěkná linka ... |
|
|
| první část mě chytila, druhá pustila:/ |
|
|
| Jé, tohle mi vykouzlilo úsměv .... po těch všudepřítomných depkách příjemně osvěžující:)
.... ohmatkávam .... nádherný slovo .... |
|
|
| Taktéž zdravím a že není co závidět:D Dikáč za dvojí koment:D |
|
|
| taková oddechová:), ale upřímná a rozverná
a jen tak mimo pro lovkyni: hm, to by mě docela zajímalo, můžeš napsat autora a název? |
|
|
| :D jj, píšu pro sebe. O pochopení přece vůbec nejde. Ti klidně řeknu, že v tom není nic hlubokýho ... úder blesku do člověka, schovaného pod stromem ... nic víc, nic míň ... Ale ok. Každej má nějaký hranice. Beru. Díky všem za komentáře. Potěšily:) |
|
|
| připomnělo mi to jednu báseň .... "Listochví" ... pěkné, moc |
|
|
| mě to docela zasáhlo .... jen bych před počátek 4. verše doplnila pomlčku ... je to takový víc osobní pohled |
|
|
| už sem četla několiv tvých básní a vždycky v tom něco nacházím .... jen místy mě to vyhodí příliš dlouhým veršem nebo se má představivost rozběhne s tvou a jsem jinde, než ve verších .... má to moc hezká místa, zrovna tady mě daleko výrazněji zaujaly první dvě sloky ... |
|
|
