Zadrž mé slzy svýma očima,
kdyby tvé řasy potěžkaly,
co z mého smutku váží střepina,
tvá lítost lámala by skály.
Zahoj mé rány pláčem svým,
vypij mé rozpustilé žaly
a přiviň se k mé bolesti
těsně, ať cítím, že tě pálí.
-Pal! Co ti povím? Ani dým,
tu sázku nad propastmi
drž klidně dál, já půjdu při zemi -
snad u dna? Ještě ty mě viň,
že nad zázrakem lásky
vyhrál zázrak jejího zmizení!
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
