Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.

Více o knize ZDE

Chcete také vydat knihu elektronicky?Click!

Publikační prostor pro Vás

Aktuální akce


5. prosinec
Zítra je Mikuláš!
Byli jste hodní?
svátek mají
Jitka(ČR)
Oto  (SR)
5.12. je 
Mezinárodní den dobrovolníků

vice zde

Vypadal jako ...

ID: #900

Autor	mrwn
Vytvořeno	23.11.07 17:19:02
Kategorie	Próza - miniatura
Téma
Počet návštěv	221
Dílo sledují

Vypadal jako smutná karikatura Boha.
Nic z něho nebylo ani trochu podobné tomu obličeji z obrazů na zdech katedrály.
Může-li vůbec člověk nevypadat jako něco na stěnách něčeho, co ještě vlastně
neexistuje.
Byl opravdu k smrti unavený a od života pozemského ho k Životu věčnému, podle víry
otců, dělil jenom krůček.
Ústa popraskaná žízní bezmocně opouštěly poslední zbytky dechu.
Ruce a nohy bezvládně visící podél těla, byly oteklé a černé zaschlou
krví, která už jen sporadicky vytékala z otevřených ran.
Vítr a déšť a slzy matky bičovaly jeho tvář, stejně jako pustý
pahorek na kterém se stával z živého mrtvý. A nezáleželo na tom
jak a kde spočine. Jistá byla už jen smrt, stejně jako byly
jisté slzy matky, pro syna jehož slzy už nadobro vyschly.
Chyběl tu velebný andělský chór, stejně jako čarovný prstenec
zlaté záře kolem hlavy proroka. Stejně jako tu chyběla slova.
Nevyzařoval strnulou aureolu mučedníka, ani onen poslední
triumfální vítězný záblesk vyšší pravdy, grimasu rozpoznaného.
Jeho tvář šedla a oči vodnatěly. A bouří a větrem noci zněl
jeho poslední sten - žít - ACH BOŽE - ŽÍT ..................