Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
Do této sbírky bude zařazeno několik textů pro zpěvačku. Jestli zrovna pro Naďu, se uvidí :-))
Říkavals mi, lásko, zlato,
měls rád tvář mou pihovatou,
hladívals mou jizvu na čele…
Měl jsi rád naše dvě děti,
plnils krásná předsevzetí,
my dva byli skvělí manželé…
Uvěřit ses často vzpíral,
že malej kluk kotě týral
a jinej ho ještě zapálil…
Říkaval jsi větu prostou,
bez citu bezcitní rostou,
vražděj, kradou, dělaj naschvály…
Refrén:
V mracích tě hledám,
v slunci nalézám,
ráno se zvedám,
večer zalézám,
vím, jednou budeme zase spolu…
Jen tak zabijou na chodníku
otce dětí, z desetníků
a pár cigár sestává se lup…
Možná, že je doma tloukli,
možná sto krváků zkoukli,
na nich nevemeš si ani chlup…
Říkal jsi, svět bude lepší,
brečela bych, pardon – hepšík…
Kýchám, jak mi slzy stékají…
Byl jsi tím, v kom čerpám sílu,
svět nemůže bejt bez bacilů,
snad se naše duše setkají…
Refrén:
V mracích tě hledám,
v slunci nalézám,
ráno se zvedám,
večer zalézám,
vím, jednou budeme zase spolu…
Pozastavení nad tím světem není sice nic závratného, ale stojí za to.A ve spojení s životní krizí,no,možná že bych to odlehčila,ale jinak ,myslím ,celkem zdařilé.
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
