Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
Brouky, brouky, blízko k spánku
zabroukám ti uspávanku,
černá noc že kolem brousí
a den, stařík bělovousý brouzdá krví nebe bosý...
Do broušené sklenky dlaní
lije sny jak mlhu ranní -
dobrou míru pro toho,
kdo si brouky v hlavě nosí,
mnoho, mnoho, přemnoho...
Tak tohle je opravdu hezoučký. Přiznám se že při prvním čtení jsem asi po druhém řádku přestala vnímat obsah textu a jen se/pochopitelně v duchu/"zaposlouchala"do melodie. Až na podruhý jsem si přečetla, o čem že to vlastně je....a obojí dobrý.