Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
Sociální tématika, Absurdity, Tunel, Cestování, Hrdinství
Počet návštěv
179
Dílo sledují
Tam u nás máme takový pořekadlo. Do Tunelu bez baterky, ždímat budeš svoje trenky! Já vim, že to nezní moc hezky, ale taky to je prostá pravda. To byste museli vidět.
Když sem se tuhle vydal do Tunelu jen se svíčkou, tak jak sem pak z něj utíkal, tak jak by mi za patama hořelo. Teda vono mi za nima vopravdu hořelo, já tam z nepozornosti zapálil ňákej keř, co rost u toho vchodu. Ale vono je to taky vo něčem jiným, že jo.
No a jak bych vám to teda přiblížil. Jakej tunel vlastně, žejo. Von vám je takovej temnej a nikdo ho dlouho nepoužíval, já myslim tak sto let ne. A co je to za tunel, ále, to já ani nevim moc. Já sem jen malej blbej a zlej skřítek. Dělám řidiče autobusu. Mám plešku. A teda k tomu tunelu. Prostě on tam tak leží v trávě, teda spíš v lese, žejo, ale tam je taky tráva. Nu a uvnitř něj je tma. Jenže víte, když si posvítíte tou baterkou, tak vám tam vidíte divný věci. Vona tam někdy kuna vodchovává svoje mladý. Je takovej betonovej a kulatej a tak vůbec. Já bysem tam jako nechodil tehdá ani s tou svíčkou, jenže dyž ta tma je taková zajímavá, žejo. Dyž tu máme skoro furt světlo, u všech všudy. Tak sem zastřihal knírama a řek si, proč ne, dědku.
Zrovna to byl den, dyž sem vez ňáký cigány umouněný, sou to hrozný smradi, ale dyby jen cigáni, já sem prd rasista, vite, ale dyž vono vám to všude lepí žvejkačky, chamraď jedna, a fluše na zem, kdo to má pak uklízet. A jak to řve a vůbec. Proč musim mít zrovna já trasu přes základku. No a ten den, jak sem vez ty cigány, nikdo jinej tam nebyl zrovna, a voni hrozně skákali po sedačkách a prostě zvěrstva. Tak sem vzal koště a vyhodil je. Řikali něco vo blbým gádžoj ale já měl pokoj. A tak sem si sed a řek, co udělám ve zbytku pracovní doby a napad mě Tunel. A tak sem šel domů a zjistil, že nemám baterku a dál už to znáte.
Co vám mam povidat, jak tu tak sedim, ještě mě bolí zadek vodminula. To sem tam totiž vlez s baterkou. Takovou tou jak se dává do vovladače od bedny. No taky sem si řikal, k čemu mi bude, žejo! Ale šel sem. A najednou vylezla ta kuna blbá a kousla mě do nosu a já jak sem se lek, žejo, tak sem narazil zadkem do ňákýho kamene za mnou, co tam byl. A ta kuna viděla že sem se lek, tak se lekla taky a zdrhla, ale ještě mě stihla kousnout taky do toho zadku, víte. Kuny sou pořádný potvory. Baterku sem ztratil, žejo, a jak je to neska drahý, byla zánovní, s tim králikem playboy nebo jakej to tam je, jak se to menuje, já tomu nerozumim. A pak mi stará doma povidá, dyž mi dává na stůl tu kejdu, no že sem pěkně blbej starej vůl, že sem si měl vzit ten tašenrechner vod kola jak s nim dycky hledám krámy v kolně, víte. A tak sem si řek, co dybych šel a podíval se tam znova, ale až zejtra, páč dneska mám ještě docela pernej den. Ty školáky nesnášim, fakt ne. Už du, páč mám zpoždění a to sem ani eště nezkontroloval motor tý kraksny co s ní neska pojedu. Tak dopiju kafe a du, jo?
dole to máte, v publikačním prostoru, tam to najdete vlevo pod nějakýma nejnovějšíma akcema, nebo snad jen "akcema". Taky mi to prvně uniklo, ale pak mě na to upozornil :D
ale áno je to jeho štýl..
inak super, ja by som si netrúfla a ani by som nedokázala napodobniť nejaký iný štýl ako je môj, takže smekám klobouk....
A akú to súťaž vyhlásil Ultrák?
Mi unikla?
Vliv myslivcův je víc než patrný :D Některé obraty jsou supersrandovní - "Tak sem zastřihal knírama a řek si, proč ne, dědku." Jak je to ale s tím dědou - on je skřítek? :D
Když tu člověk denodenně čte věci od myslivce, nutně se nakazí, no :D
Jsem původně chtěla napsat něco celkem normálního, kvůli tý soutěži Ultrainfernala, ale když ono se to samo nějak rozepsalo a tak.. :D