Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
Nelze čekat, že hraní s budoucím miminkem přijde jen tak samo. Je dobré nějak začít. Já třeba začal s Dennisem. Když zívá, strčím mu paži mezi tesáky a křičím: "Příšeráááá! Žere mě, už mě má!" Náš černobílý voříšek je z toho úplně vykulený, protože není zvyklý na roli krvelačné bestie a snaží se mě vyplivnout s výrazem "Já bych nic takového do tlamy nevzal, sundejte ze mě toho chlapa!".
Snad budu dobrý otec, aspoň na Smrdidecha mám pozitivní vliv. I když vypadá legračně, jak se snaží distinguovaně zívat se zavřenou tlamou.
Káťa prohlásila, že už jí otravuje, jak je jí pořád špatně a že už jí to těhotenství nebaví.
A já budu mít zase pěkný průšvih. Prohrabal jsem už všechny papíry, ale zaboha nemůžu najít stvrzenku k Plodovi. Snad to najdou podle výrobního čísla.
Studoval jsem příbalový leták Kátiných lízátek proti nevolnosti. Píšou tam, že chuť na nepotravinové látky se nazývá pika. A teď čím se takový pikač uživí: Jedná se např.: o chuť na uhlí, mýdlo, hlínu, desinfekční prostředky...
Takže pro víkendový piknik abych zajel do Baumaxu.
"Máte-li neobvyklé chutě, prodiskutujte je s lékařem specialistou."
Asi myslí psychiatra.
Tak porod je za námi. Jsou nádherní, jen je škoda, že jsem to zaspal. Vzbudila mě v sedm ráno smska od doktorky, že se hledá au-pair k 6-7 dětem, ale je jich jen pět (zatím). Byl jsem na odpoledne u prcků a řeknu vám, že máma je úplně hotová. Co chvíli jsem musel někoho tahat zpod zadku nebo zpod hlavy, aby je nezalehla. Do toho hlídat tří a půl leté dítě kamarádky - no, je to záhul hned napoprvé. Mají se k světu, sají jako o život, znáte to. Udělal jsem i malé video a nějaké fotky - jenže mi teď mobil nějak nekomunikuje s počítačem.
Byl to zkrátka zážitek, nevím, co dřív bych vyprávěl. Už jsem říkal, jak jsem se to dozvěděl? Tak naše kamrádka doktorka nám ráno poslala smsku, že jim rodí jezevčík...
Opravdu škoda, že mi nejdou fotky do počítače, ale aspoň technický postup utilitky proti nevolnosti:
Vezměte citrón, nakrojte ho asi do polovičky, lehce rozevřete - a přicvakněte ho na čumák těhotné ženy.
Opravdu to pomáhá!
Obraz první Otvírá se opona. Noční ulice. Do světla lamp přichází tchýně v zamyšelní. Kolem pobíhá pes. Najednou postava zalomí rukama k nebi.
TCHÝNĚ: "Maminko ty to vidíš!"
Obraz druhý Po minutě ticha za spokojeného pokývání hlavy pronese:
TCHÝNĚ: "Však ono se vám to vrátí na dětech!"
Obraz třetí Opět asi minuta ticha. Mumlání:
TCHÝNĚ: "Mě se to vrátilo..."
Obraz čtvrtý Postava odchází ulicí a zavrčí:
TCHÝNĚ: "Měla jsem je víc fackovat."
Opona se zavírá. Pes kálí na dopravní značku.
·Jen ten, kdo žil dlouho sám, dokáže ocenit osvobozující aspekt vztahu vzájemné pomoci. Například, když máte beďar na zádech.
Já takový cit nemám. Když jsem na jednom pracoval, vykřikla.
"Nejde ven." - bránil jsem se.
A ona na to téměř plačíc: "Tak ho tam nech, dokud platí nájem!"
·"Na co myslíš?"
"Nevím, lítají mi myšlenky jedna za druhou."
"A co posledního jsi chytla?"
"Mykózu."
·Káťa vypráví o o přítelkyni v práci, co nás přepadla v obchodě zezadu:
"To bylo strašný! Já se tak lekla, až sem málem vypustila prcka!"
·"Ty můj chudáčku, co pro to těhotenství vytrpíš."
"A co ty? Dva dny jsem se nemyla."
·"Knííík. Smáli jste se mi s mámou, že mám velké bříško!"
"Kdybych neměla takový hlad, tak se ani nevracím."
"Zítra musím mít ranní moč. Musím někde najít skleničku."
"Skleničku? To máš donést nebo vypít?"
Nic nevyjádří, jak moc jsme my chlapi mimo veškeré dění...
"Jestli to necháme na Káče, tak tý budou všechny porodnice smrdět a bude rodit támhle u topení v psím pelechu a Dennis na ní bude funět místo epidurálky..." (komentář tchýně, Káťa in absenstia)
Káťe svítily oči při představě porodu se psem. To bude drahé - jen za partnera se platí kolem 500;- až přijdu s vodítkem "A kolik chcete za tohohle?", možná bude rodit v PLBu. Zvlášť, kdybych zmínil, že jsou jisté pochybnosti, kdo z nás dvou je otec...
Nebo to zkusit u veterináře - Dennis by určitě cítil mohutnou satisfakci, kdyby jednou strachy pouštěla chlupy na stole ona, i když tuhle rasu asi na veterině neberou... Ale zas by dostala na konci piškoty, to nikde jinde nenabízejí.
Nicméně nutno uznat, že moje láska "pohodové, rodinné a domácí atmosféře během porodu" dává zcela nový rozměr.
Co vás napadne, když se řekne alternativní porod?
"HAF"? Knííík, kníííík...
"Nevztekej se, budeš mít vzteklouna!"
"Teda já nechci vědět, co vyváděla babička!"
Mamina: "Hele dej si tu ampulku někam nebo ti ho vyleju."
Káťa: "Tak to se nebojim, té se nikdo ani nedotkne."
No já určitě ne, musel bych pak ždímat něco z pejska, abych to doplnil.
Zatím jsem vyvázl i z povinnosti používat hadr, kterému říkám "Utřipindík". Použil jsem obhajobu, že se tím nijak radikálně nesníží počet pincovek, co nechává na prostěradlech, když si ho pravidleně leští. Občas mám pocit, že pokud ho nevenčíme, tak recykluje.
Nás 96% si na TO vzájemně zásadně nesaháme...
Mimochodem už mi tu leží dlouhou dobu žádost, aby se Utřipindík nepral s ostatním oblečením.
"Co jste zase zapomněli?"
"Moč."
"Já ťe pťala 'čo', ne kolik."
"Já bych se na tebe vrhnul."
"Já bych na tebe taky vrhla."
Máme ho! Prcek Plod (už máme i křestní pracovní) dostal občanku. Takže teď může volit strany proti potratu (čistě z pudu sebezáchovy), pořádat mejdany ve žloudkovém vaku a sjíždět se hormonama, řídit Nabelschnur a platit daně.
Víte, co je na obalu?
WWW.VYBERSIANTIKONCEPCI.CZ
Kdyby lidstvo cílilo své rozmnožování jako oni reklamu, žádná antikoncepce by nebyla potřeba, protože bychom vyhynuli už v Edenu a naše pramáti by jen vykřikla:
"Ssssi ssse sssstrašně sssseknul, Adame."
Pozdě závory dělati, když koně utekli. (české přísloví)
"Dennisi nečuchej tu! To je uzený a panička ti to zakázala. Že prý je v tom rakovina a pejskům se to vůbec nesmí dávat. Ale počkej, až ta těhule přijde a všechno sežere."
"Ona neslyší, jak volám k obědu, když myje hlavu."
"Já si nemyla hlavu, já si myla..."
"Já taky neříkala TVOJÍ hlavu."
Káťa nemohla najít kalhotky a zjistila, že moje slipy jsou teď mnohem pohodlnější. Tím se jí podařil zápis do Guinnessovky jako trauma z dětství v rekordním čase.
Prcek Plod málem protrhl žloudkový vak leknutím: "Proboha, já sem v blbým břiše! Tím, čím sem přišel už neprolezu..."
Tchýně poslední dobou utírá Káťe spocené bříško. Ale pak jsem jí přistihll, jak si ten ručník tiskne na ránu.
"No co co... Doktorka říkala, že si to mám mazat něčím mastným."
Proč já tohle dělám? Víte, jak blbě se spí ve vaně?...
Nevím, kam dnes půjdu venčit.
Zjistil jsem, že tchýně ukazuje všem pejskařům svou operovanou ruku a vykládá, jak se po našem aprílu pokusila o sebevraždu.
Věty, které nesmíte říct těhotné ženě
·Nazdar inkubátore
·Nazdar Ripleyová
·Probůh - a jak jsi ten meteorologický balón spolkla??
·A proč jsi ty airbagy nenechala v autě?
·Těhotná? Co to do ní vjelo? (MASH)
·Vyhásíná nám kotel. Nemohla bys donosit i uhlí?
·Tys prej chytla ňákýho parazita
·Ono to pivo dělá i s prsama?!!
·A nedá to zbouchnutí nějak vypraštit?
·Páni, to je to nejodpornější, co jsem kdy cítil! Čuchni...
·Víš, že sloni jsou těhotný dva roky?
·Hele, víš, že vypadáš velbloud, když se postaví na zadní? (s těhotným hrbem)
·Takhle velkej beďar jsem ještě neviděl! (za to jsem dostal! Fakt bacha...)
·Nechceš jít raději garážovými vraty?
·Jak vidím, byli jste na dovolené. Tomu říkám plody moře!
Narazil jsem na problém. Jsme svobodní, ale v době, kdy budou ten formluář schvalovat, budeme už oddáni.
Tak jsem to škrtl a napsal vedle Stav:Ženatý | Svobodný "Jiný."
Tak jsem zase pozdravil Prcka: "Ahoj Plode!" a pak se nějak v zamyšlení upřeně zadíval na bříško. Káťu to znervóznilo natolik, že si rukou zakryla pupík.
Asi abych na něj neviděl.
Taky bych se styděl, mít na sobě jenom pupeční šňůru.
Káťa se už odváží otevřít lednici. Ovšem to, co se dělo potom je jedno z dalších nejsenzačnějších odhalení pro muže o těhulích. Váhám, jak nejlépe tuto událost popsat. Skutečně jsem neměl nejmenší tušení o zvláštních schopnostech nastávajících matek!
Káťa otevřela lednici a zavolala tím nejroztomilejším hláskem:
"Haló, mášľo!"
No dobře, máslo nepřišlo, ale ta šunka, co je tam přes týden se už už zvedala!
Edit: Zkoušel jsem v koupelně zavolat "Toaleťáčku!" a nepohnul se ani hajzl ani papír.
Myslím, že role otců je být outsider. Neprojde nám jediná myšlenka, vylepšení nebo rozhodování o výživě...
Já třeba přišel s ohromným nápadem, že by Plod mohl jíst nejen mateřské mléko, ale občas mu udělat i Shake nebo máslo! Jenže s Káťou není rozumná řeč. Nepřijme jediný logický argument, ani ukázku.
Pořád tu leží stočená do klubíčka a křičí:
"VRTULE MI NIKDO Z PRSOU DĚLAT NEBUDE!"
"Tak Dendo, máš tu večerní ňamůtky. Proboha ty dneska obzvlášť smrdí! Asi na mě leze zettřidvajednička..."
Měl jsem si nechat očkovat chámovody.
8:07
"Musíme na nákup, není nic ani k obědu."
"Dobře, tak jen vyvenčíme pejska a půjdeme."
"Já s ním skočím, připrav se. Budem hned zpátky, skočíme jen na pár hradů a zámků."
"Nedělej ze mě neschopnou, vždyť hned budu, jen se trochu opláchnu!"
9:53
"Připravena?"
"Jasně, jen se učešu."
"Dobře, aspoň se zatím oholím, vykoupu a umyju to nádobí."
Vyplázla na mě jazyk.
12:11
"Mě je špatně. Musím se něčeho najíst."
"...a pak budeš čekat, až se ti to slehne - hele, já mám taky hlad. Dám ti kýbl na krk a můžeš zvracet cestou, jo?"
Prý jsem necitelný.
14:12
"Půjdeme nakoupit?"
"Proč na mě pořád spěcháš?! Vidíš, že si připravuji věci."
"Jen bych rád stihl oběd před večeří..."
Něco říkala v kníkalštině, ale nebylo jí rozumět.
16:33
"Jak jsi na tom?"
"Nech už toho, ty jsi úplně posedlý! Beru lízátka a jdeme!"
"No já jen, že slimák se šnekem už pět hodin čekají v hypermarketu a protože je to s kopce, už asi přitečou zpátky. Ty budou hodně naštvaný."
18:04
Začala se česat a obouvat. Oblékl jsem se a řekl si, že ještě skočím s odpadky. Když jsem vyběhl schody ze dvora, stepovala výsměšně na chodbě:
"A na koho se čekááá?"
Tento příběh je čistá fikce.
"No neprdnu a neprdnu, to se na to vyprdnu!... eh. Prdim na to."
No není prdlá? Je to prd platné, o prdech těhulí vím prd, ale ještě, že mě nesprdla, jak se při tom naprdla, že si ani neprdla. Jen počkejte, jak proprdne prďácké kalhoty, až prďola Prcek doprdí na svět!
Dneska mě fakt málem viděl Prcek Plod! A já už skoro jeho taky!!
Káťa vůbec nechápe důvěrný vztah mezi otcem a synem, jenom mě kopala a mlátila.
Pak se rozkníkala.
Abych prý neskákal a nemával jako debil, když tak strašlivě zívá.
Aspoň ne v davu uprostřed města.
"Může se prosímvás platit zde stravenkama?" - zarazila se Káťa u pokladny.
"Jistě, ale pouze potraviny." - usmála se prodavačka.
"Takže písek, pasty, čistící prostředky..." Tyhle věci mě zajímají, musel jsem se vmísit do debaty.
"To samozřejmě ne!"
"Ale ona je těhotná." - prohlásil jsem ohromeně.
Znejsitěla, ale vůbec netušila, co na to říct.
"Ony tohle všechno jedí. A myslím, že tím i krmí děti, co jsem četl!"
Pokladní měla ruku na telefonu, když mě Katka kopala celou cestu z krámu.
Strašný. Co se týče mne, tento den už skončil - jak pravil velký myslitel naší doby, Garfield.
Káťa se mnou nemluví, tchýně mi vynadala, v lekárně mě mají za úchyla a moje snadještěnevěsta si tu kníká, že se nemůže nikde ukázat, aby si všichni nemysleli, že má něco s Dennisem.
Můj chudáček nastydl. Byl jsem jí pro léky, ale půl hodiny mě lékárnice přesvědčovala, že žádné pro ni nemají. Copak nastávající maminky nesmí nic brát?
Nakonec jsme se nějak dohodli, ale získal jsem důležité ponaučení pro nás všechny, pánové. Může se to klidně stát i vám. Dávejte si velký pozor na těhotenství a raději nechte svou polovičku, ať si nakoupí sama.
Nebo se jednou přeřeknete, že je ta vaše "březí" místo "těhotná" jako já.
Káťa blokuje koupelnu.
Tchýně: "Už bude ta holka hotová?"
Páni, už si ani nevzpomínám, kdy jsem si tohle naposledy řekl...
Jsme u gynekologa. To jsem ještě neviděl, je úplně plná čekárna. Musíme stát. Takže to přišlo! Vypukla epidemie Z321...
Dýchám raději jen přes kapesník a stojím v rohu, abych se nedotkl někoho infikovaného.
Jak se to proboha přenáší?!
Bavil jsem se s Káťou o epidemii Z321, ptal jsem se, jestli neví, jak se to šíří. Rozkníkala se:
"Za všechno můžeš ty! I tu chřipku jsem chytla od tebe! Jsi nebezpečný Bacilonosič!"
Yap, jsem tak štědrý a nevděk vládne světem.
Ok, jen přijít na gynekologii je výkon. A víte proč sem nenávidíme chodit? Protože vyjde sestra, zeptá se:
"Kdo je další?" a dívá se jen na mě.
Ještě nikdy jsem se netvářil tak neviditelně. Cítil jsem se, jak Hermína Froditová s kapavkou a vaginální mykózou. Po tomhle mi budou muset resuscitovat moje bičíkovce!
A pěkně jednoho po druhym...
VSTUPUJTE JEDNOTLIVĚ!
"Běž dovnitř, já tu s Plodem počkám."
Počet (2)
Kaktus
2008-05-13 18:17:05
Je to nervy otřásající konstrukce, která se sama vlastní vahou zbortí.
Díky, že se pokračování objevuje ,,díky" mě - skvěle se to čte, skoro začínám uvažovat o dalším potomkovi!!! (Ba nas, ony ty děti pak vyrostou a nejsou už zdaleka tak roztomilé jako Plod...)