SPLACENÝ DLUHY

     Ale červíčka pochybnosti mi do hlavy nasadili, to jo. Katka se už nějaký čas chystala na týden do Vysokých Tater se svými internetovými přáteli, se svobodným, zamindrákovaným Giganem a s jeho dlouholetou kámoškou Darinou, se kterými jsme se oba znali z netu. Mně tam ale nechtěli. Darina by jela se svým manželem, ale Katka s Giganem. A to se mi nějak nechtělo líbit. Po mých výhradách se mi zdála Katka chladnější a jaksi odtažitější než dřív. Dál jsme spolu v objetí bloumali po lese i po nábřežích Dunaje a dál sedávali nad šálkem kávy a drinkem v bratislavských bistrech. Ale s blížící se dovolenou ty Katčiny nádherně tmavomodré oči jakoby zvolna pozbývaly tu někdejší jiskru. Už skoro dva měsíce jsme se spolu nemilovali a já po ní bláznil touhou. A vzalo to rychlej konec. Jednoho večera jsme se rozloučili, jako už tolikrát předtím a já si vychutnával, jak se mi vzdaluje svou roztančenou chůzí.
     Tak zase příště...

     Nebylo žádné příště. Už jsem ji nikdy nespatřil. Někdo někde něco pokazil. Bylo to jako přerušená píseň, jako nedojezené jablko, přetržená stuha, nedořčená věta... Spadlo mi nebe. Nastal konec světa... Jako když otočíš vypínačem a místo barevného dne nastane tma. Černočerná tma tmoucí. Každé moje usínání bylo jen mým krutým umíráním. Katka mi nebrala telefony, neodpovídala na SMS, ani na maily. Jako vrchol všeho, vykutálený Gigan, hrající si na počítačovýho experta, zařídil Kateřině, že na všech messengerech na netu byla pro mně offline. Nedostupná! To snad není pravda!
     Chodil jsem několik dní jako bez duše a pak jsem vyťukal do mobilu Petrovo číslo. Vyslechl pár mých vět a pro sehraný tým bylo všechno další už jen rutinní záležitostí. Vygenerování hesel pro přístup do jejich počítačů, stažení i smazaných a už neexistujících chatů, e-mailů a historie z messengerů ICQ, Yahoo a Skype, včetně jejich zvukových záznamů, SMS a nahrávek z archivů společností Orange a T-Mobile. Petr mi předal veškeré materiály včetně odposlechů a já nestačil zírat, jaký je Gigan prase. Aniž by to ti tři věděli, měl jsem přístup ke i všem dokumentům a souborům v jejich počítačích.
     Vyšlo najevo, že Katka mi s Giganem bez hnutí brvou bezostyšně zahýbala už dřív. Gigan s Darinou navykládali Kateřině spoustu nesmyslů a ona při své důvěřivosti a naivitě snad uvěřila i tomu, že Vysoké Tatry a nádherné Demänovské jeskyně jsou jejich. Netušili však, že jejich dovolené mimo tatranských horských velikánů přihlížejí i kamery a že brilantní odposlechový systém zaznamenal z vibrací hotelových okenních skel každé jejich slovo i Katčina zasténání, při kterých mi tuhla krev v žilách. Gigan s Darinou přetvořili Kateřinu k obrazu svému a nakecali jí, že čtyřicítka na krku je už labutí písní jejího ženství. Se slovy “kurvi se, kurvi a co můžeš, urvi!“ v ní probudili živočišnost a Katka chytila druhej dech. Za pár týdnů se snažila dohnat všechno, co za celý život zameškala. Hřebeček Gigan za jejími zády na netu popisoval, jaká je Kateřina v posteli a dával najevo, že je k mání. Při té představě se mi zatmělo před očima. Kateřina se sice navenek dál chovala jako nevinný andílek, ale lidé mají oči a uši a brzy se na ni dívali přes prsty, aniž by si toho všimla.

     Mlčky jsem z malého boxu vyjmul podchlazený náboj s kulkou z ledu. Kateřina, neschopna jediného slova, nevěřícně zírala, jak ho vkládám do nábojové komory revolveru. Zřítelnice jejích očí se rozšířily a i naposled byly stejně nádherné jako kdysi. A teď poprvé jsem v nich viděl strach.
     Stiskl jsem spoušť a Kateřina se pomalu svezla na zem.
     „Proč?” zasténala a v očích měla zoufalství. „Vždyť já jsem tě milovala…”
     „Já tebe taky miloval, lásko…“ hlesl jsem tiše.
     Na chvíli jsem znejistěl, ale už se nedalo nic dělat.
     Díval jsem se do Katčiných vyhasínajících očí, až vydechla naposled…