Volám slova, volám slova na pomoc,
pojď, slovo, pohnout oblohou,
lunu rtů zaokrouhluj k úplňku,
ponurou rozmluv noc,
zvuk upusť na úrodnou půdu sluchu.
Myšlenko, sestupuj hluboko do dolů duše,
osvobozuj slovo z pout a vynášej je jako skvost
na špici hlušiny stále se vršícího mlčení,
po schodech dechu dej se k uším Nejvyšších,
věžemi fléten vystoupej k nim s písní!
Volám slova, volám slova na pomoc,
pojď, slovo, ač jednou jsi, znovu se zroď
a vhoď louč do chaosu v mlhách hlav a zbuduj
za dunění hromu dumavý dům v duchu,
ať tvá váha zmáhá dav!
A takto zkouším ukout slovo z kovu,
stloukám slova opuková,
lámu slova, která drží slovo,
svornost mramorovou -
Chrám.
Dál volám slova, volám slova
svá: až od vás odstřihnu svůj hlas
a smrtí žil, omítkou krve od vás opadám
jak zpuchřelé psí víno z hradních zdí,
zbude z vás alespoň čitelný kámen náhrobní?
Soubor rozhovorů a přednášek, ve kterých se Noam Chomsky vyjadřuje k otázkám Blízkého východu a postavení Spojených států ve světě v souvislosti s jejich zahraniční politikou.
