Zvrhlík tady nepřímo inicioval literární dílnu na rým "Otazníky - Ota s nikým", a tudíž to beru jako výzvu: Zvrhlíku, koukej:
Pokud ještě nespal Ota s nikým,
ukažme si na něj: Zbožný panic!
nad nímž stále visí otazníky,
proč se mezi mnichy nezmoh na víc?
Mně je sympatické, že Zvrhlík svým pokusům, jakkoli jsou chatrné, dodává aspoň hutné teoretické podloží. Tím se z nás tady zabývá málokdo, protože převládá všeobecný názor, že poezie nejlépe mluví sama za sebe bez okecávání kolem. Jenomže tohle zdánlivě sucharské teoretizování může být i důkazem, že se ještě někdo dokáže o poezii přemýšlet a v případě Zvrhlíka to znamená plus, že se nad sebou umí tak zeširoka zamyslet. Ví, co chce, ví, co píše!! Nu přesto, ale Ota s nikým / otazníky u mě na bod ještě nestačí:) ani tvaroh nedaruji.
ty a sonet?myslím si že spíš utíkej na nádraží...chytni koště a zametej...aspon budeš neco platnej..ty nejsi ročník 1940 a pokud ano tak je mi tě upřímně líto...chce se mi zvracet...z tebe
No nevím jestli samoúčelné, ale vysoké literární ambice to fakt nemělo. Mě šlo hlavně o to jestli půjdou zveršovat slova Ota s nikým - otazníky a úspěchem pro mě tedy tehdy bylo, že to jde, i když výsledek není nijak úchvatný. Já nejdřív "trénuju" formální stránku věci na kravinách, abych až se snad někdy dopracuju k vážnějším věcem měl pevnou půdu pod nohama. Protože všeobecně rozšířené rýmy láska-páska, prase-zase už mi lezou pěkně krkem a úplná arytmičnost vázaných veršů mě vytáčí, protože to nejsou věci na které by člověk musel mít nějaký extra talent, ale stačí se to naučit, i když samotná realizace pak sebere často dost času i práce. Pro mě to byla jen "tréninková" báseň pro zvládnutí kvalitních rýmů a rytmu. A to se mi myslím snad povedlo, ne? :) Aspoň si nehraju na velký umění jako někteří zdejší neumětelové. (Teď nemyslím nikoho konkrétního, ale tak nějak všeobecně). Forma je totiž základ a až potom lze skládat pořádné sonety apod. Nejdřív je třeba pilovat na kravinkách. :) (imho)