|
| Komentář můžete napsat jenom když se přihlásite. |
|
 | já jsem taky překvapeno a poctěno...a taky bych chtěla poprosit o drobnou změnu v názvu, radši bych tam měla česky správnou Písničku než Pífničku...děkuji děkuji :) |
|
|
| vidíš, až teď mě napadlo, že to jde vyložit taky tak, že toho druhýho budu milovat za MŮJ hrob..jakože ne po jeho smrti, ale po mojí smrti ho budu milovat ze záhrobí...to je děsivý, ne?
Já osobně bych se k takovýmu slibu neupsala, šak jak mužu vědět, že něco takovýho vyplním, a kdoví co se stane, když nevyplním :)
Nevím, jestli to má v jiných jazycích taky svoji obdobu, hm? |
|
|
| aj...nějak celá mezera vře... naštěstí ale ne v mém časopásmu, takže napíšu jen, že tohle se mi fakt líbí...nepřijde mi to klišéjovitý, spíš naopak, je to dosti osobitý. tuf! |
|
|
| jak už říkala Vrána, má to atmosféru, a to hodně zahuštěnou. zvlášť mě děsí výraz mistra jedlíka...posedlost :) |
|
|
| óóÓó, tak tohle je úplně gigantický! vážně něco, co by vypadalo dobře třeba aj na zdi. všechno do sebe tak hezky zapadá, jemně vykroužený linie a oblý tvary..měkký jako šnečí život. pajááda! |
|
|
| Vtipný je to celý, ale epilog mě fakt rozesmál :) všechny milovníky psů s radostí seznámím s Rozárem, chovankou mého bratra. Její nejoblíbenější zábavou je skákat na lidi, hlavně když je bláto a oni mají čisté kalhoty. Další příjemnou činností je bezpochyby štěkání ve chvílích, kdy se víc lidí potřebuje na něčem domluvit. Anebo prostě jen štěkání, aby nebylo ticho. |
|
|
| už jsem si to četla dřív (ale asi jsem taky podvědomě zastávkovala, divím se, že jsem tu nic nezanechala), líbí se mi, jak z toho čiší ta mrtvolná, nezdravá nehybnost.. a velmi mi to připomnělo Mrtvé Močály a to tě šlechtí :) |
|
|
| asi nejhorší snovej zázitek, co jsem měla, byl ten, ve kterým mě odsoudili k smrti za to, že jsem kamsi hodila ohryzek. moji blízký se za mnou přišli podívat do cely, kde jsem čekala, ale odmítali cokoli udělat, aby mě zbavili trestu, jen se tvářili soucitně...pak se mnou šli čekat ven, až se rozední, aby mě někdo mohl popravit...pak jsem se, naštěstí nebo naneštěstí probudila...a bylo to jedinkrát kdy jsem fakt brečela ze snu, divnej pocit. teď se mi už takový monumentálnosti nezdaj, teď mám jen v každým druhým snu těžký nohy a hrozně potřebuju odněkud rychle pryč. A Ultra, to s tou rukou...to je děs, horší než něco od Kinga, fujááá. kdoví, co to znamenalo :) |
|
|
| jo, tak jako dík ;) to ani nevím, že mám takový ksežráníoslovení, to se mi lííbííí |
|
|
| jééé helmička tu jsem si vždycky přálo slint...zapomnělo jsem říct, nesmíte na mě být uplně moc hodný, anebo si připravte kyblíček. já totiž občas hrozně slintám blahem.
ale to je taky roztomilé že :) Jezdec si toho možná ještě nevšiml, ale už jsem mu trochu ožužlalo nohavici, jen tak z přízně, promiň |
|
|
| aha...nu nedošlo mi že už to tu vážně je publikovaný...grr, nu ale líbí se mi to aj tak :) |
|
|
| wrááá. to se nám líbííí. zvláště beránek. a bílý podklad je zanedbatelná věc :) |
|
|
| je mi z tý představy uplně nepříjemno na spáncích. hodně sugestivní... a ta stručnost...trochu strohost...to se mi líbí nejvíc. |
|
|
| hohooo...jsem sice němá tvář ale k tomuhle se musím vyjádřit...jasně, hlídám spolehlivě, jsem živé z dobrého slova ......a podivejte jak hezky koukáá, je to kříženeček, ale je hodný, touží jen po pohlazení...chcete ho? :)
|
|
|
| donutilo k úsměvu, a docela nenuceně :) krom refrénu se mi teda extra líbí pasáž s právem a množstvím větším než malým, hefké :) |
|
|
| je to takový kouzelný, lehce ospalý...nenucený...tuf, paráda |
|
|
| to je ovšem hrozné :)) ale je v tom takej správnej nadhled. jojo, dobrý je to. |
|
|
| nu...připadá mi to trochu "klišéjovité", rýmy jsou takový všední... zkus do toho dát kousek originality... |
|
|
| ty slova jsou úžasný. mrtvý sýkorky pro mě představujou docela neobvykle silnou představu...ať už je silueton opravdu vzívá do sebe, anebo vzývá (rejp?) |
|
|
| mně všechny dohromady sedí, zapadají do sebe, hádám, že proto jsou taky společně zveřejněná. dokonce ani flusající kominík mě tak neznepokojil. jinak jsem pro považovat za haiku cokoli, co se mu podobá formou. |
|
|
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
