Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
Přes mříže v očích vyhledává
kradené kousky naděje
setkávání v nočních tmách
kdy červánky usnuly
v té přítomnosti krásy
chtěla by povídat
o úsměvech času
který nechce spát
v mlze černých smutků
padajících létavic
v přítomnosti nelásky
ztracená
genitívne metafory:
kousky nadeje,
prítomnost krásy,
úsmevy casu,
mlha smutků,
pritomnost nelasky...
Su to vyrazy ktoré sa daju nahradit krásnymi obrazmi, ale tieto spojenia nehovoria nic, nie je sa v nich coho chytit, v poezii su proste velmi chudobne... A textu viac ublizuju ako by ho povzniesli...
tak to čtu pořád dokola a hledám ty genetivní metafory. Které to sou Matheji mohu se optat? Ne v zlém abych byla moudrejší. Samosebou nejsem ignorant, a nechci abys me učil, znám definici genetivních metafot od Jožka Urbana, ale tu neviem za GM označiř ani jedinú. Dík moc
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
