hrdlo lže ti
vřelost už nechci
mrzne na mé kůži
k snídani vděku
ukrojit bylo třeba
po útesech tančit chtěla
těch porodů bez dětí
co měla
plavat umím
v hloubce tvých jezer
jsem se utopila
krajino koutů
bezejména
konec
karnevalu bez masek
hudba přestala
už hrát
málo je nálezů
moc ztrát
pekné....
sa učím teraz ajja písať poéziu, ale radšej by som išla vyložiť niekoľko vagónov s uhlím...
ty vieš pekne...
hned sa to z teba takto sypalo, alebo mám nádej, že niekedy o 200 rokov, sa ti problížim?
:D
