volné asociace - psáno jako experiment horkou rukou a hlavou - bez korektur - tak to berte jak to

 řekla mi že podle tý fotky, co jsem jí poslal a podle mejch názorů, mě
šacuje tak na čtyřicítku a ne na devětadvacet. kurva - co si jako myslí?
a nechce mě urazit ... to určitě - urazila mě. dost jsem se divil jak mi
v hlavě zasvítila červená kontrolka a ozvalo se dotčeně moje malé mužné
ego. a jak to jako doprdele myslela? jako že vypadám a mluvim jako nějakej
starej přemoudřenej debil nebo co? že jsem tak málo spontální, že mě nestojí?
že mě už sere hádat se o kraviny a radši alibisticky kývám hlavou a navrhuju kompromis?
no na papír píšu jako tvrďák a ...  a některý ženský mě už fakt serou.
nic mi už není svatý.
ani ženy, ani láska, ani všechna ta krásná a chytrá anebo hnusná a úplně blbá
literatůra.
dovedu mluvit krásná slova. a dovedu psát ze slov věty. někdy je jich moc a někdy
je jich moc málo ... a pravopis, pravopis mi není svatej taky. teda ne už - von
nebyl nikdy, ale teď se to nějak nestydím řikat. možná sou mi svatý moje všechny
možný strachy. možná i ty nemožný. když nad tím tak přemejšlim - ty asi úplně nejvíc.
jsem profesionální cynik s ksichtem nateklýho otrávenýho slymáka. počkat - to je asi
nějakej renonc né ... slymák přece nemívá ksicht ... ale - nechám to tam, ať si myslej
že je to nějaká hluboká asociace nějakýho nasranýho intelektuála. jsem jako kostka
másla co leží na pánvi ... jsem jako dobré víno ze špatných vinic ... jsem jako
balvan v prachu u cesty ... nic víc říkat už nechci, nic víc říkat ani nebudu. je to  strach - trapnost ... anebo mi spíš  jen došly nápady.