Jack seděl na staré židli, u starého stolu, ve starém bytě. Na stole ležel sešit se starými básněmi. Vedle stála láhev té nejlevnější whisky.
Pohlédl na své ruce. Byli mohutné a silné s neupravenými nehty. Pak se ale začali kroutit, plazit se jako hadi. Natahovali se až k jeho krku okolo nějž se pomalu stáčeli.
Pokusil se vykřiknout, ale nemohl, hlas ho neposlouchal.
Z obrazů na stěně se mračili obličeje démonů. Ze žlutých tesáků ukápavali sliny. Z očí šlehali plameny a z nosu jim vycházel dým. Strašlivá stvoření! Ostrými drápy rozsekli rámy svých podobizen a vyskočily ze svého vězení.
Jack drkotal zuby. Příšery se na něho vrhly. Žena s černými šupinatými křídly se mu zahryzla do krku. Rty jí zbarvila krev.
Druhý démon se zlatou naušnicí v uchu a šíleným pohledem v očích masturboval nad tou scénou.
„Néé... Prosím!“ podařilo se Jackovi zakřičet.
Zmizeli...
Ty zrůdy byly pryč.
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
