Zraněným

Zraněným

Takové šrámy
se nikdy nezacelí.
Zkaleným světlem začal procházet
bolavý stín –
že prý jsou osamělí,
kterým se z tíhy světa zachvěl ret,

ruce se třásly
nekonečným žalem,
zrcadel zlomky když je probodly,
pozdě je hledat
v srdci zesinalém,
pohansky smím se ještě pomodlit;

ne však dát život,
ten se nezacelí.
Vteřiny krutě řežou do těla.
Snad všichni bozi
na ně zapomněli.
Já ale za ně prosím anděla...