
Holubice bílá nad horizontem přeletěla,
kde lán pole se rozpíná,
tam sedlák půdu si obdělá,
to je ta zem zaslíbená, zem Rakouská.
Holubice bílá nad horizontem přeletěla,
z oček ptačích dojetím slza ukanula,
nad zemí to maličkou, kde bílý obři
hlídají alpskou krajinu nádhernou.
Proletěl smutný pták nad tou plání,
kde lidu chybí slušné vychování,
kde šedivějící lev jemuž hříva pelichá
vzpomíná, jak kdysi hlasitě řval.
Holubice bílá nad horizontem přeletěla,
jen oči perleťové zazářily před zraky
velkých Alp jenž nepřemůže
lidská závist ani všech zloduchů král.