Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
srdce ti dám do dlaní
tmu chladnou
uložím do snění
hvězdy máš nad sebou
cestu zla
potkalas jedinou
máš tolik slov na rtech pod krví
pocity štěstí
co nocí zabolí
chci ti říct
už řadu let
mou duši přeci znáš
znáš nazpaměť
jsem tvůj stín,
tvá zášť
nespíš
vím,že mne poznáváš
Musím uznat, že mě v tomhle textu něco zaujalo... Kdyby to byla báseň, bude mi tam trochu vadit, že tam máš takový trhaný ty obrazy. Ale v textu to považuju za normální. Teda jak v kterym textu. Tady je to ok.