Vzpomínky na skautský tábor Kokořín 2007

V dnešní reportáži bych chtěla přiblížit čtenářům 8. letní tábor 23. skautského oddílu Lvíčata Štěpánov, který se konal v srpnu 2007. Tentokrát jsme se vydali do vesničky Dolní Vidim      v CHKO Kokořínsko, kde jsme ve staré roubené chalupě prožili nezapomenutelných 14 dní…

Letošním táborem nás provázela celotáborová hra s názvem „Plavba kolem světa“.

Účastníci tábora – 21 dětí ze Štěpánova, Liboše a Olomouce ve věku od 6 do 17 let – byli rozděleni do tří táborových družin. Každá družina tvořila samostatnou posádku lodě              ve složení 6 plavčíků + kapitán. Jednotlivé lodě měly svůj název, vlajku, pokřik posádky a také svou barvu „námořnické uniformy“. Tři lodě a „Admiralita“, tj. 6 dospělých - vedoucí tábora, kuchaři, autoři programu apod., tvořili dohromady velkou táborovou flotilu, která se  plavila po mořích. Každý den zakotvila naše flotila v jiném přístavu a posádky se vydaly       na pevninu. V navštívených státech se musely posádky sžít s domorodci, poznávat jejich přírodní podmínky, seznámit se s jejich kulturou a zvyklostmi, a také splnit jejich nepředvídatelné úkoly a požadavky. Na večerním nástupu jsme se vždy dozvěděli, jestli se nám podařilo splnit všechny úkoly od domorodců, a tedy budeme moci opustit přístav, vyplout znovu na moře a plavit se k další pevnině. (Povedlo se nám to vždy…!)

Navštívili jsme Brazílii, kde jsme poznávali místní obyvatelstvo při „Velké poznávací hře“

ve vesnici Dolní a Horní Vidim. Vyzkoušeli jsme si, jak těžké je pracovat s klasickou brazilskou pochoutkou – čokoládou a dokonce jsme se zúčastnili pověstného karnevalu v Rio de Janeiru. Taky jsme kotvili v Číně, kde jsme se naučili vyrábět typické jídelní hůlky a následně jsme s nimi i obědvali. Poté jsme skládali různé věci z papíru, tzv. Origami. Ve Francii jsme měli den velkého učení na Sorboně. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí                         o pochodových značkách, rozšířili jsme si své znalosti přírody. Doslovným vrcholem byl výstup na Mont Blanc, nejvyšší horu Francie a celé Evropy. Anglie se pro nás stala velikým bojištěm. Měli jsme pomoci domorodcům svrhnout neohroženého krále Artuše při bojové hře. Když jsme naše lodě zakotvili lodě v Kanadě, čekal nás úkol: nasbírat co nejvíce dřeva a chrastí na oheň, aby posádky neonemocněly v chladnému kanadském klimatu. Odpoledne jsme dřevo řezali a sekali, večer byl společný táborák. Než jsme vypluli do Grónska, museli jsme doplnit „zásoby“ na lodích, proto jsme se vydali plnit úkoly do vesnice mezi domorodce. Večer byly závody „psích spřežení“ na saních, které jsme vyráběli odpoledne. Na Sibiři jsme si opět užili práce se dřevem a také drsných přírodních podmínek. Na ohni jsme vařili vejce na čas a poté jsme v lese hráli štafetový závod s překážkami. V Řecku jsme měli tu čest zúčastnit se velké Řecké olympiády a nedá se zapomenout ani na noční hru řeckých bojovníků, které se však účastnili jen starší námořníci. V Somálsku nás přepadl neskutečný hlad, a proto jsem měli celý den hry a soutěže s jídlem a o jídle. Navečer byla stezka odvahy. Když jsme dorazili do Českého království – země hradů a pohádek, poznávali jsme krásy naší země. Vydali jsme se na celodenní výlet na hrad Kokořín, po cestě jsme hráli hru podle české pohádky „Jak dědeček měnil, až vyměnil…“ Den ve Švédsku, zemi proslulé mnoha jezery a vodními plochami, byl plný vodních her a aktivit. Odpoledne jsme vyráběli táborové novin, neboť právě Švédsko je kolébkou „Metro novin“. Předposlední den jsme trávili          na moři hledáním pirátského pokladu, který jsme po dlouhé trase našli na stromě. Celý tábor jsme zakončili slavnostním nástupem celé flotily, odměňováním posádek všech tří lodí a závěrečným táborovým ohněm. Poslední den byl ten nejsmutnější ze všech. Všechno jsme sbalili a odjížděli jsme domů…

Já jsem si už ve vlaku začala přát, aby se tato parta skvělých lidí a kamarádů brzy sešla třeba na výpravě nebo u táborového ohně s kytarou a banjem…A za rok vyrážíme tábořit zase!