Všechno se k něčemu hodí

Já jak někam jdu, tak pořád koukám na zem, protože na zemi leží spousta zajímavý ch věcí. Třeba: šroupky, matičky, podložky, gumičky (do vlasů i na pytlik), balonky, sponky do vlasů, drátky, hřebíky, čudlíky, všelijaká udělátka, barevná sklíčka a tak. A já tohle všechno sbírám, jak jsem chytrý. To já totiž vím, že ono se to někdy bude na něco hodit. Když jdu na procházku, tak to dávám do levé kapsy ( v pravé mívám svačinu ) a pak když se s tím vrátím domů, tak to vysypu na stůl a začnu přebírat. A na skříni mám několik láhví od okurek a tam to dávám a do jedné dávám šroupki, do druhé matičky, do třetí podložki a tak dále a každý kdo ke mě přijde na návštěvu mi to chválí, jak jsem chytrý! Všchno má totiž svoje využití i to, co leží na zemi. Třeba z pivních korunek, když se přitlučou na prkno je výborná rohožka a z drátků se dá něco uplést. Třeba když pletu košík, tak se to do toho dá vplést a ten košík víc vydrží jak je tam ten drát. Opravdu. Můžete to zkusit. A ze střípků si vyrábím takovou mozajku. Bude to takový jelen a vedle něj bude stát Láďa a vedle Ládi bude stát Luboš. Já. To bude myslivecká mozajka a bude na mém domě! Já jsem totiž tak trochu i umělec. Ale ještě to potrvá dlouho, zatím mám těch sklíček asi jen dvacet.
A tímto bych vás chtěl vyzvat, abyste mi posílali sklíčka, jestli nějaká máte, hlavně hnědá (na jelena) a modrá (na láďovy montérky). A můžete mi poslat i něco jiného, co doma už nepotřebujete, třeba různé motorki, z toho se dají udělat velké vynálezy! Děkuji vám moc!