VÁNOČNÍ KLAMĚNKY

Prolog ke sbírce:

Andrej Vojtěch Narcisku pro mě -------------------------------------------------------------------------------- Ťuknou si a ještě dlouho hledí mi do očí, jeden mě pomluví a jich deset chytá se kamene. Dám mu hned pivo a milost, ale až kameny v rukou jsou, dříve ne. a já: /žiju tiše pro pár dívek koukám z výše mám hrad z dřívek/ Teplo je u Vysockých, papír jde do kamen a Morgensterni ze sběrny popáté. Proč drbat Puškiny, vším vytřeli a tak je neznáte. a JÁ: /drbny tak rád zdravím v krámě klidně dvakrát pro mě za mě/ Šest miliard lidí tleská, dívčí ruce touží nad hlavami a chlapi rytmus drží zasněně. Andrej je mantra, Vojtěch vždy ob jedno novorozeně. A refrén! A všichni! /chci od vás květ chci též hluší bejsbolkou pět ran po duši/ A ještě jednou! Jedem! /chci od vás květ chci též hluší bejsbolkou pět ran po duši/ A sami! Poďte, poďté! ...... .....

Tvůj první
sen,
chlapečku,
voněl po slaměnkách
a pastýři ovcemi
a mlékem
Země se kolem Slunce
poslušně točila
a vzdorovitá Hvězda
stála nad Betlémem

Ó, Božátko naše!
tuto noc klidně spi
přišli jsme všichni
ze salaše
ohlídat tvoje sny

Ten první
voněl po slaměnkách
a bude náš první poslední
Vždyť jen co se rozední
vstanou nevěřící
sázet ti klaměnky
do jeslí