Ty a já

Byla noc tmavá jako hřích
list stínu ti za víčky plul s proudem nebytí
v nebi měsíc stál jako slunce mrtvých
když zavřela jsi oči
před svítáním
a já ze zetlelých barev i surových vůní
jsem cítil
v dlaních tvá ňadra těžknout jako klasy srpnové pšenice
a naše vlasy zaplétat do stébel trávy ze světelných let
pak šeptala jsi jako vítr
a já na tobě spal
ty dlouhé vteřiny jež hoří jako létavice věčného nepokoje
ve zvířecích očích a pohasínajícím ohni
zatímco mnohé je tvořeno jen zdáním
a tichem srdce
tančíme za písní ustávajícího deště
když jsme
ty a já