Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
Tož dneskaj vam povim, jak to mame s tim našim psiskem darmožrůtským, s tim našim žerikem. On sinator vopčas přitahne do baračiska ňákej bazmek se sklátky, třeba pneumatiku nebo tak a někdy aj něco živyho. Jednou přitách takou myš či co a prej Maminko to je zlatej křeček, bude bydlet v láhvi po vokurkách a kdesi cosi tož sem mu jednu flákla až viletěl mlíčnej zup z huby! Tahat do baračiska krysy! No kůrva! Dupla sem na tu mrchu chlupatů až z něj vyletl celej pajšl a byla na placku. Takle sa to dělá! Tož ale vo tem sem netento. Tož a jednou přitach sinátor taků krabicu po pemprskách naší svině a v tej bedně sa cosi svinsky svijalo až sem sa lekla. A von to vitách a kurva! Čokl! No to vite nejdřiv sem sa zaradovala, zala sem mesr a že to psisko zafiknu, vykrvim a bude guláš, ale sinátor začal kvičet jak duchotce dyž ho raní mrtvice a Maminko prosimtě ne, ja si ho chci nechat, bude nam to tady hlidať a já sa o něj budu starat! Tož a ten čokl měl taký smutný vočiska navic tak sem řekla Tak jako gut, pazgřivče, ale do baraku mi nesmi sic ho zafiknu jak tchyňu co nedává duchot, jasan? A von kyvl a byl rad ale ja už zase rada nebyla vjeděla sem že to je chyba přivazat si k baraku takyho darmožruta.
Sinator ho tedyk vytách ven a začal ho přivazovat k bůdě. Šicko špatně! Za krk ne zařvála sem na něj! Puč sem ten čpagát! A začala sem to guvado chlupaté přivazovat pekně za kulky jak sa to dělalo u nás doma. Pes kničel tak dostal pěsťou aby si pamatoval.
Dneskaj už sem na něj zvyknutá a mam ho docela rada. Dali sme mu meno žerik a dostavá hlavně zbytky a sem tam kopanec dyž kolem něj projdu. Je užitečnej páč žere muchy a tak jich kolem baračiska tolik nemame. Juž sa ale těšim až pojde. Bude z něj fest gut guláš, to sa šisi nažereme!
hezké Miluš, jen se nezlop že jdu za svobodou zvířat, páč žerík má taky svá práva, ajko jít k volbám a podobně.
A gulášek z neho nedělej a pozdravuji sinka
:DDDDDDD
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
