Štoudev
„Tohle není možné, já se na to vážně vykašlu, vy mladý už znáte jen sprostá slova, ale nic víc. Vyhlásit tu soutěž, kdo zná třeba slovo ‘štoudev‘ tak se nepřihlásí vůbec nikdo!“
Začala se rozčilovat paní profesorka češtiny.
„Proč se hlásíš Hanko?“
„Prosím, paní profesorko, já vím co je to štoudev.“
„Ty? Srandičky si dělej z někoho jiného.“
„Je to větší dřevěná nádoba, třeba na vodu.“
Jakmile to Hanka řekla, paní učitelce se zamotala hlava a musela si sednout.
Poté co se probrala, zeptala se jí, odkud to slovo zná?
„To víte, já chodím na Mezeru a znám Sašu Gr.“