Vážený pane staviteli,
když jsme se před časem dohodli, že společnými silami vyřešíme nejdůležitější základní otázky nápravy světa, netušil jsem jak obrovské a komplikované pole se před námi otevírá. Toto pole rozhodně nezvládneme zorat v dohledné době nějakým malým zastaralým traktůrkem.
Myslel jsem původně, že většinu otázek zodpovíme u jednoho nebo dvou odpoledních šálků čaje, jak však nyní při podrobnějším zkoumání světa zjišťuji, komplikací je více, než se dalo na první pohled tušit. Domnívám se tedy, že máme-li napomoci naší modré (a místy ještě stále i trošku zelené) planetě k nápravě věcí obecných, bude třeba ponořit se do problematiky hluboce a pořídit si pokud možno kvalitní dýchací přístroj a neoprenový oblek, jelikož možná zabrouzdáme do doposud nepoznaných vod. S tím brouzdáním to, prosím, berte jen obrazně, jelikož brouzdat se s neoprenem a těžkým dýchacím přístrojem je pochopitelně nesmysl. My v tom zkrátka musíme opravdu plavat.
Také se domnívám, že jediný způsob, jak podat konečný výčet všech rad ohledně světa, je vzhledem k našim možnostem cesta korespondenční, jelikož Vy bydlíte tam u Vás v té veliké vesnici, kde místo tramvají jezdí šaliny a, po pravdě, marně jsem k Vám hledal nějaké spojení metrem, ale zastávka Brno, zdá se, na mapě našeho dopravního podniku zcela chybí.
Tak tedy tolik úvodem a dovolte mě ihned upozornit na první problém, jenž je natolik alarmující, že vyžaduje naše urgentní vyřešení. Jedná se o problém povahy velmi delikátní a nerad bych samozřejmě ve veřejnosti vyvolával nějakou paniku. Na druhou stranu, že je lidstvo v ohrožení, je nepochybné.
Zaznamenal jsem totiž nedávno titulek článku, jenž jsem bohužel neměl čas přečíst, (maje na paměti svoji cenu pro blaho lidstva jsem se totiž potřeboval spěšně nakrmit vepřovým kolenem v jednom svém oblíbeném bifé na Florenci) nicméně tento titulek zvostal mně v hlavě nejprve lehce zanedbán, pak se ale vynořil z hlubin podvědomí v plné síle a já si náhle uvědomil celou hrůzu věci.
Titulek zněl: Z mrtvých zpěváků nejvíce vydělává Presley
Nevím, jak jsem tuto zprávu mohl ponechat tak dlouho bez emoční reakce, ale domnívám se, že v dnešní době, kdy jsme zavaleni zprávami o rozčtvrcených lidech v igelitce, hromadných nehodách, vyměněných dětech, zvyšujících se cenách za alkohol a jinými podobně otřesnými informacemi, jsme zkrátka již příliš otupěli. Z tohoto důvodu si zřejmě věci nevšimla ani znuděná a otrávená veřejnost.
Snad je to i dobře, protože můžeme v klidu a nepozorovaně hledat řešení. Jestliže totiž mrtví zpěváci nadále vydělávají, je to pro mne konečný důkaz o existenci záhrobí, ve které jsem dosud, pomýlen svým skepticismem, nevěřil.
Dle mého soudu, by mrtvý zpěvák měl pěkně ležet v rakvi a pokud možno se rozkládat. Pokud ale přes svou nepopiratelnou smrt chodí do práce, děsím se jaké to může mít ekonomické i hygienické důsledky, nehledě na to že takzvaní nemrtví mohou člověku způsobovat různá příkoří, jakým jest kupříkladu kousání do krku, což je zaprvé nespolečenské a za druhé to bolí..
Existuje několik důsledků ekonomických sociálních i dalších, které s sebou tato problematika nese a já bych chtěl ponejprve požádat Vás, abyste vyslovil svoje náměty na řešení, jelikož vzhledem k vašemu vzezření, domnívám se že musíte být na zombie odborníkem.
Za sebe bych snad jen předznamenal, že tuším, které z našich hudebních celebrit středního proudu spadají do kategorie oněch nemrtvých. Vždyť mně bylo u některých už dávno podezdřelé, jak mohou tak dlouho na naší hudební scéně přetrvávat.
Doufám tedy že mimo jiné navrhnete, zda je třeba za úplňku neprobodnout dřevěným kůlem či co vlastně.
Spoléhám na Vás.
Váš navždy svůj přítel
Saša Gr.
