Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
Tohle je taková milá podzimní věc - ...ale smutek/smíření krásně vizualizující - tu starou paní v křesle u okna vidím...už jsem ji viděl někdy dřív :o)
jedna z nej dnešních věcí
připomnělo mi to jednu povídku od holdstocka o sochaři, který měnil lidi v sochy...ale to jen pro usmání:)
já jsem opravdu fascinovaná, myslela jsem , že v prvním dílku šlo spíše o náhodu, ale začínám mít pocit, že to používáš opravdu jako svůj postup...použiješ kýčovité obrazy, do kterých dáš takový noetický posun, že je přetransformuješ do nového originálního a funkčního krásného obrazu.. opravdu se těším na další dílo..
"a v těch kořenech se nalezly"!
tohle tam nemuselo vůbec být a jinak mi celá báseň připadá taková nedodělaná. Je to asi jenom pocit, ale něco mi tam chybí. Snad něco sjednocujícího...