Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
K pravopisu: pot stéká, je to směr s povrchu pryč, ztékají se hradby, čárky se dnes nepoužívají.
Pokud se týká samotné básně, tak nemám rád sebevražedné básně a pathos. Na vázaný verš tam toho dost chybí (dlaně-line není rým), pokud by byl verš volný, tak by to bylo lepší.
Nepřesvědčil jsi mě.
Tak tohle se mi zdá vyložene lepší. Asi je to spíše tvá parketa. Velice smutné, depresivní (to není kritika,jenom konstatování), snad to ke konce štrajchlo ani do do patetizmu, spíše do takového naivního klišé, čemu bych se v budooucnu jako autor snažila vyhnout. Ale je to hezká báseň