Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
Když se foukne krávě do prdele, tak to zazní jako beatnická poezie, třeba od Bukowského anebo naše zpovědniční Jitussss... verše chápu v jedné ze základních rovin mimojiné jako zaklesnutí prsty dlaní (ty provázané, pravověrné); tahle báseň má jednu zdravou a jednu dokonalou protézu namísto dlaně.
Ja bych k nim radsi jemne nasekanou cibuli, ale musi byt jarni a vonet tim vetrem, kterej jindy nez na jare nefouka...
Jenze jsem ted v pustine, kde je savatek a zadnej kram neni otevrenej abych si sla koupit, alespon neco podobnyho. Aspon ze ta knihovna je otevrena nonstop...
Klidně dejte tvarůžek lidi...mám je rád :o)
Ale když varůžek, tak k němu černýho kozla a kus čerstvýho chleba s máslem. A ten tvarůžek ať je pěkně uleženej a voslizlej, jinak vás s ním pošlu k šípku! A pěkně trochu vokmínovat...a když bude trocha pažitky, tak vůbec nevadí!
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
