Rozhovor
- Chodba metra bez lidí.
- V chodbě mim (bílý rukavice, bílej obličej, atd.) něco předvádí.
- Na zemi u mima je klobouk a v něm několik mincí.
- Kolem projde mladý pár (mají dobrou náladu), děvče hodí minci do klobouku.
- Přichází člověk s bílou holí. Zastaví se u mima jako by na něj koukal.
slepý: "Dobrý den"
mim: Ukazuje, že neslyší.
slepý: "Vy jste hluchej?"
mim: Zatváří se smutně a kývá hlavou.
slepý: "Z toho si nic nedělejte, já jsem zase slepej."
mim: Kývá hlavou a ukazuje na hůl.
slepý: "Aha, to je pravda, ta hůl se těžko přehlídne, já jsem zase nepřeslech, že nemluvíte, vy jste taky němej?"
mim: Kroutí hlavou, pak položí ukazováček na rty a pokrčí rameny.
slepý: "Jo vy nejste němej, ale neumíte mluvit."
mim: Zakývá rychle hlavou.
slepý: "To jsme na tom podobně, já neumim číst. Vy umíte číst?"
mim: Kývá hlavou.
slepý: "Tak to byste mi mohl pomoct, já tady mam dopis a potřeboval bych, aby mi ho někdo přečet."
- Slepý vytáhl z kapsy u kabátu složený papír.
- Mim natáhl ruku, vzal si papír a začal číst.
- Po přečtení složil papír, tak jak byl a podal ho slepému.
- Slepý vzal papír, dal ho do kapsy a povídá.
slepý: "Moc vám děkuju, sám bych to nepřečet."
- Slepý vyndal z kapsy několik mincí a hodil je do klobouku.
slepý: "Já už půjdu, abych přišel domů ještě za světla. Na shledanou."
Mim zamává, slepý odchází, a mim zase začne něco předvádět.