Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
Poklady krve vroucí
má mysl ukrývá
do sigma pumpy v hrudi mé
pro průtok
víry jara pozdního.
Já petrolejku rozsvítil
dnes místo hvězd
aby ještě více zhoustl vzduch
i tak již vydýchaný
snem přítomným
ve kterém jsem šaty odložil
a vstoupil v lože plaché nevěsty.
Jazyky, ty hady pevných těl
jsme ve rtech vlastních propletli
aby se výdech ve výkřik proměnil
prostoupením údů napnutých
pod nimiž se nevěsta marně brání
zmatena údery dlaní
jimiž ženich
zoufale tluče do dveří zamčených.
Myslím, že vím, co myslela Majdle, když psala, že podceňuješ mládež :D
Jinak mě tvoje báseň příliš nezaujala, přijde mi tak nějak moc škrobená... Ale jako u všech, říkám i tady, je to jen můj pocit, možná se jen prostě mýlím. :)
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
