Večerníčkova znělka
uprostřed noci
odpoklonkovala opilé děti do peřin
kýčovitě zvednutým prstem
genius loci
zůstal trčet na lavičkách v parku
zakryjte ztracený čas do vteřin
než vám ho ráno rozezleně
vyškubne z poškrtaných deníků
než noční můry sáhnou na kliku
vínem ukolébaným básníkům
zakryjte ztracené minuty do hodin
ať pikají nebo přestanou hrát
na zazpívaná zaříkadla dětských her
ať vzpomenou si na malátný podvečer
uprostřed noci
jsou oči nejtěžší a nejtvrdohlavější
a večerníčkova znělka
končívá smutně