|
|
|
|
Info
|
| Děl | : | 4041 | | Komentářu | : | 16858 | | Členů | : | 490 |
|
|
Návštev
|
| Celkem | : | 215703 | | Právě online | : | 35 |
|
- inzerce -
BlueBoard.cz
Malá diskuse
(Chceteli heslo pro vstup,
pište na ICQ 254685907)
|
Mário Polónyi:
Poviedky
Elektronická kniha
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
Více o knize
ZDE
Chcete také vydat knihu elektronicky?Click!
|
Publikační prostor pro Vás |
|
Dnes je 23.11
svátek slaví:
Klement (ČR)
Klement(SR)
Gottwaldi milení, všechno nejlepší Vám přejem!
A tady máte pohádku o pánovi a pejskovi
www.youtube.com/watch
vice zde |
|
|
PejsekID: #1588 Když jsem se dneska vykynožil z toho mojeho domu, jak tam stojí vedle baráku souseda Káji, tak hádejte, co jsem uviděl! Že nevíte? Tak já vám to řeknu. Uviděl jsem tam psa. Seděl tan na zemi a vrtěl chvostem. Ještě byl malý. Takové štěně. On mi ho tam asi někdo položil, abych se o něj postaral. O mě se totiž ví, že mám moc rád zvířátka všech tvarů i velikostí. Jenže ten, kdo ho tam položil, nevěděl, že mám doma Micku. Moji kočku. To já bych nemohl mít micku a k tomu ještě psa. Oni by se rvali. Tak jsem došel do kůlny pro pytel na brambory, jak v něm topim koťata, když jich je moc a že i toho psa utopim, že to tak bude lepší, že by se beztak trápil na tom světě. Jenže jak jsem ho chtěl dát do toho pytle, tak jsem najednou uviděl ty smutný psovský oči.
A řekli jsem si: Ne.
Bylo mi hol líto, víte? Ale nechat jsem si ho nemohl. Tak ho vezmu a koukám, koukám a najednou vidím, jak u souseda Káji vylezl z domu ten jejich malej Honzik. Ten jak se narodil a měl kolem kroku utaženou pupeční šňůru a byl trochu přidušenej a zblbnul, jak pak vypadnul porodní bábě z rukou a spadnul do prázdné pivní basy a narazil si kebulku. On je sice blbý, ale srdíčko má na správném místě. To já poznám. Tak jsem vzal toho pejska a jdu k Honzíkovi a říkám: Honziku, na! Ten je pro tebe a hezky se o něj starej.
A Honzík na to: Urghmp. (nebo nějak tak. To bylo asi anglicky, jak se teď děti ve zvláštních školách učí )
A pak že si udělám dříví. Došel jsem pro sekeru a ještě než jsem si useknul první prst, ozvalo se od sousedů takový silný kničení. Tak tam běžím no a jéje! To on Honzik zrovna přivazoval pejska na provázek. Ale ne za krk, ale vzadu za ten pytlík, jak mají v přírodě jen samečkové a u lidí jen kluci, jako jsem třeba já, nebo Láďa. Tak jsem Honzikovi pejska raději zase vzal ( byl to tiátr, to víte! ). A pak mě napadlo, že bych ho mohl dát Láďovi. To on má sice taky kočku, ale vlastně je to kocour. A už je takový starý a klidný. To by mohlo jít. Tak jsem dal pejska do tašky a jdu k Láďovi. A představte si! On měl radost a jak děkoval! Vzal pejska a odnesl si ho do baráku a pak mi řekl, ať se stavím na oběd. Tak já jsem se stavil na oběd a bylo maso i když nebyla sobota. Láda udělal takový dobrý gulášek a byl k tomu houskový knedlík. No jídlo jedna báseň. Tak jsme jedli a já se pak zeptal co ten jeho pejsek, jestli je dobrej.
A Láďa: Je to výborný pejsek, Luboši. Udělal jsi mi s ním radost.
Tak jsem byl rád a ani mi nevadilo, že tam nikde ten jeho malý čtyřnohý přítel neběhá, on ho asi Láďa dal dozadu na zahradu. Tak jsme si ještě každý dal pivo, pak jsme se rozloučili a šel jsem domů. Krásně jsem to dneska zařídil. Pejsek už nebude mít hlad a Láda je rád! |
| | | | bodů 2 | | Štětináč | | SkunnY | | olomouckých tvarůžků 2 | | Ultrainfernal | | ZU |
|
|
|
|
|
|
|
