Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
Příběh jedné zlobivé buňky. Tvořím jej rychle a on-line. Děkuji předem za literární i medicínské připomínky.
Abychom to pochopili, povězme si více
co že je to vlastně ona slavná šroubovice
Teď mě dobře poslouchejte, žádné blbé otázky:
Molekulu DNA nám vytváří dva provázky
Osmičkově propletené opačnými směry
vytváří tu šroubovici dlouhé polymery
Polymer je něco jako šňůra s korálky
(Azda sú aj horúce sa spýtaj Natálky)
Adenin a Cytosin a Guanin a Thymin
než to všechno povím, tak mám v hubě jazyk tchynin
Říkejme jim písmena, ať chápeme to snáze
Genetici ať si zuří, (že prej jsou to báze!)
Z těch čtyř písmen téhle, trochu divné, abecedy
vyčte buňka, zda mám pleš a kdy budu mít vředy
Především však má tu celkem jasně rozkaz k mání
jaké musí v daném místě příjmout zaměstnání
Ono totiž - ač se nám to mnohým jistě hnusí -
buňka v lidském organizmu prostě makat musí
Je to hrozná představa a strašná situace
nemůže dát výpověď a jít na úřad práce
A tak luští šroubovici ve dvojitém paré:
"Bože můj, nač jsou tu zprávy milion let staré?
Kde je ňáká inovace, evoluční vývoj?
Dyk třeba ty geny pupku měl už bájný Bivoj!"
"Kdo to sepsal tyhle hlody?" stěžuje si buňka,
už jí z toho bolí jádro a v membráně žbluňká
"CGAT ACGT už se mi to plete
a nač jsou mi geny plazů, safra terentete!"
mno nechci moc prozrazovat, ale buňka prostě bude unavená tou zodpovědností a sevřením příkazy genomu. Bude tam zpěv o tom, jak si člověk užívá, polyká si kancerogeny po tunách, cpe se a zvyšuje počet volných radikálů v tkáních, hulí jako fabrika atd. a skrze pohlaví vnáší do těla kancerogenní papilomaviry. Buňka se rozhodne, že se se na všechno vykašle a zavolá si na pomoc mutageny, které jí pozmění sekvence DNA zvláště geny src, na scénu ale příjdou svaté řídící proteiny, které budou buňku přesvědčovat a vracet na správnou cestu,... buňka nad nimi zvítězí a začne se replikovat jako o život, jak to všechno dopadne, se nechejte překvapit
No nevím, ale z hlediska Slovenského *azda*, jako Slofenka já si myslím, že *a zda* ani nic neznamená, možná kdyby bylo a zdá tak je to sloveso, ale myslím, že tady autor myslel azda, co je správnľ jako spojka, nebo částice nebo co to...
"Provázky" místo "Provázy", "opačnými" místo "opačnýmy", "Azda" či "A zda"?
Ale jako celek - nádhera - takhle bys moh vydat pro základy Genetiky rychle a snadno - aneb co nám buňka nepoví :-)))
Tomuhle bych dal tužku, dybych měl tu pravomoc, bod jak hrom. Nezní to říkankovitě, má to hlubší podtext, je to hravé, je to paráda - takhle si představuju šumění verše s obsahem :-))) Bod jak kráva :-))
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
