Novodobí magoři

 Zazněly výstřely,
pochyb jsme neměli,
na chodbě spolužák
do jiných střílel…

 Není to poprvé,
kdy ruce od krve,
má ňákej maniak,
stačí jen chvíle…

 S nikým se nebavil,
o velkém cíli snil,
terčem byl posměchu,
a to ho sralo:

 Že je jak bačkora
vykládal akorát:
Vymýtí neplechu,
prý nechce malost...


Refrén:

 Novodobí magoři
chatují,
spřádají plány,
nenávistí zahoří,
fetují,
chtěj´slavobrány…

 Jsou jak houby po dešti,
tím deštěm
jsou svinstva vládců,
která sevřou do kleští,
kdo ještě
jsou z řádných plátců…


 Holka ho pustila,
jestli tím spustila,
vraždění kolotoč,
to nikdo neví…

 Jeden kluk smál se rád,
druhej byl pěknej smrad,
třetí se zeptal, proč
vraždí ten prevít…

Kamarádka moje
v třídě byla pojem,
kluci po ní jeli,
byla to kočka…

 Střelena do hrudi
smrt měla v osudí,
jen tak ji odstřelil,
nemoh´ se dočkat…

 Ředitelku školy
po dvou krocích skolil,
manžel si rozvod přál,
má s ní dvě děti…

 Jedni své hýčkají,
u bližních vyčkají,
jiným se osud smál,
jsou jako smetí…
 
Refrén (viz výše):