starý klavír v rohu pokoje
hraje vzpomínku
zanikající
v hluku ukřičeného světa
toužil jsem objevit svět
chtěl nacvičit si štěstí
však sny v nás
a my v nich
ovládají
zabíjejí
nejsou tu stromy
jen svíčka v dlaních
osvětluje
(ne)vědomé krutosti
prázdných lidí
Hmmm toto sa ti podarilo... pekné...
najviac sa mi ten tretí verš...
teda sloha, alebo aký to je útvar....
no proste od nejsou tu stromy...
mna slovo stromy proste nejak dostáva...
asi tým, že jeden z mojich najmilovanejších lidi zemřel, vydychl duši uprostred lesa, daleko od civilizace, pod stromem...
miloval přírodu, mel už dost let na to, že překonal tři infarkty... a tak to byl moc hezkej dárek od Boha, ktorého přesto, že hledal nenašel i když žil jako by jím byl...
Hezké dálku....
:D
S podtitulem Povídání vážné i nevážné uvádí autorka ve své knize 101 drobných příběhů ze života, nejen humorných, o hledání dobra a zla.
:
