Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
20.listopad
je dnem svátku
Nikoly (ČR)
a
Félixe (SR)
dnes je také
Mezinárodní nekuřácký den
a
Světový den dětí
tak na to dbejte
a nekuřte dětem pod nos
Tam
kam vkročí podivíni
dodoutná oheň
ve zbytcích dubu staletého
a v pláči koní Achillových
zčerná tichem hvízdavým
nebe krvavé
aby sametem zakrylo
těla pokroucená křečí smíchu andělů
kteří udeřeni
biči bezvěrců
se snesli v prachu na jejich tváře.
Já stojím udiven
se svící pokroucenou
a vycházím zvolna ze skrýše
tiché úvahy
opařen voskem mrtvých včel
ulehám z kleku
do trávy
abych se rosou zbavil prachu.
Přetížený text... tak to vidím. Lego - to je trefné označení. Škoda, protože obratů je tu habaděj, je vidět, že slova a sousloví najít umíš bez problémů, ale to není všechno. To je ale jen můj subjektivní názor, prostě takto vystavěné texty mě nechytí.
je to plný obratů
(v žádným případě špatnejch)
možná až moc, asi to je příčinou toho
že ti tu poezii nevěřím
připadá mi tak trochu jako lego
(takový uměle vystavěný)
"
Já stojím udiven
se svící pokroucenou
a vycházím zvolna ze skrýše
tiché úvahy
opařen voskem mrtvých včel
ulehám z kleku
do trávy
abych se rosou zbavil prachu."