Smečka hyen přišla rozežrat
Polituru zašlého koncertního křídla
Až na struny
Vytrhat poslední zlaté tesáky
Ozubenému soukolí starožitných hodinek
A rozhoupat jazýček kuchyňských vah
Směrem do němoty
A proč najednou ta čest?
Jedové šípy unylých úsměvů
Tekoucí jako kanagon z tuby
Aby mi slepily prostořekou hubu
Objeti v objetí škrtičů v norkovém kožichu
vázy mlčí hlasem morální většiny
ledově cinká zlato na vytahaném boltci
v šuplatech číhají zákeřné brilianty
A na perském koberci perská koťata
Vycpaná, samozřejemě
No co, moc hlasitě příst se nevyplácí
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
