Kuchyně je kouzelná místnost. Ať je velká nebo malá, je až s podivem, co se do ní všechno nacpe, když má člověk minimum snahy. Jenom si vezměte, k čemu všemu v téhle místnosti slouží například takové pytlíky. To máme pytlíky na led, pytlíky na svačinu, pytlíky do mrazáku, pytlíky do koše, pytlíky, pytlíky, pytlíky. A mimo všech těch pytlíků, kamkoli se podíváte, nacházíte kdejaké sklenice od kyselých okurek, zátky od PET lahví, igelitové tašky, plastové lžičky od sunaru, brčka od pomerančových pitíček, kelímky od jogurtů, krabičky od margarínu, reklamní otvíráky a haldu dalších zbytečností většinou z plastu, papíru nebo levného kovu. Prostě mistrně vytvořený chaos, který vaše žena nazývala systémem, jež vy prostě nemůžete zaboha pochopit a zaplaťpánbú, že to ani nepotřebujete, jelikož nevaříte a mimo pospávání u televize k ničemu kloudnému nejste. Když k tomu přidáte vaše dvoutýdenní snažení zasypat to všechno těmi zdánlivě důležitými důkazy o vaší opět nabyté svobodě, může to dát dohromady jeden docela příšerný a již téměř nevykliditelný chlív.
Jistě, bylo by nejjednodušší všechno to vzít a vyhodit, ale v tom vám brání především vaše lenost posílená nejistotou, jestli ta či ona věc nebude opravdu někdy potřeba. A tak vás napadne ta nejšílenější ze všech možných šíleností, a to že tomu dáte jasný řád, tudíž že to všechno vytřídíte, uklidíte, vymyslíte tomu místo a tak podobně. To totiž ještě netušíte, že takovéto snahy nejčastěji vedou k totálnímu zhroucení vaší posledními událostmi velmi narušené psychiky, obzvlášť když pořád jen přesouváte bordel z bodu A do bodu B a vzhledem k tomu, že bod B velmi brzy přetéká, vracíte všechno zpět do bodu A a tak dále až do té doby, než z toho zešílíte nebo to konečně vyhodíte. Ani v jednom případě však nemůžete očekávat nadšení vašich sousedů, neboť povykující osoby, poletující po chodbách a přeplněné popelnice nepatří k oblíbeným zpestřením jejich trudného života. Vy ale nezešílíte, vy totiž naštěstí čtete tyto řádky a tak se dozvíte, co vlastně bude k užitku, co se může vyhodit a případně kam co uložit. Tak ze všeho nejdřív konečně vyhoďte ten tři týdny starý zbytek salámu, ten už opravdu potřeba nebude, protože se definitivně nejmenujete Flemming a i kdyby čistě teoreticky ano, tak penicilin už vynalezl váš jmenovec před osmdesáti lety. Škoda.
Jestli máte vyhozeno, najděte někde něco jako hodně velký pytel, poté si uprostřed místnosti vyhrabejte kruhový prostor, kam pytel položte a můžete začít. Nejprve sesbírejte všechny krabičky od cigaret a zkontrolujte jejich obsah. Je téměř jisté, že pokud budete tuhle práci dělat poctivě a z každé nalezené krabičky vysypete poslední cigaretu až dvě, nemusíte se o kuřivo nejméně dva dny obávat. Prázdné krabičky patří do připraveného pytle. Tamtéž vysypejte všechny popelníky, kelímky nebo cokoli, do čehože to vlastně odhazujete ty nedopalky. Poté si vzpomeňte, kam vaše žena vlastně dávala špinavé prádlo a odneste tam všechna špinavá a propocená trička, ponožky, spodní prádlo a tak podobně. Pokud umíte dokonce pustit pračku, dejte prát první várku, najděte někde sušák a sundejte z něj ten fíkus. Může se docela snadno stát, že některé oblečení na první pohled vykazuje známky dámského střihu, pak je jen na vás, zda si takový kus ponecháte jako suvenýr nebo ho také vyhodíte. V prvním případě je vhodné určit si nějaké to místo, kam budete takové suvenýry ukládat. Každopádně si je ale nikam nevystavujte, poněvadž obzvlášť některé kusy dámského oblečení mohou na slabší povahy působit značně nechutně. Pivní flašky posbírejte a naskládejte je například do bedny od banánů, skládací přepravky nebo podobných nádob a připravte si je ke dveřím. Lahve od ostatních alkoholických nápojů, jež nejsou vratné, umístěte do pytle. Pokud máte dost síly ještě třídit odpad, vytvořte si ještě jednu bednu na sklo, a když už jste v tom, bude se hodit i bedna na papír a také bedna na plasty.
Je jasné, že na zemi, po stole a po všech poličkách a přihrádkách se válí spousta papíru. Každý papírek vezměte do ruky a letmo prostudujte jeho obsah. Pokud se jedná o důležitý dokument, například váš rodný list, odložte ho na předem určené místo, kam pak dávejte i další z dokumentů, co by se ještě někdy mohly hodit. Pokud se jedná o nepodstatné cáry papíru, uložte je do pytle nebo bedny na papír. Toaletní papír do kuchyně nepatří, odneste ho na záchod. Ale pozor! Pokud vám nalezený toaletní papír připadá nezvykle široký, jedná se pravděpodobně o kuchyňské utěrky a ty na záchod nenoste, jsou na správném místě. Ze dřezu vyndejte kelímek ze zbytkem pařížského salátu a také ho vyhoďte, nejlépe bez lžičky, ta může prozatím v dřezu zůstat. Co se týče všech těch důležitých zbytečností, uvedených v prvním odstavci, bylo by rozumné také to všechno vyhodit. Rázem totiž zjistíte, že vaše kuchyň není zas až tak stísněná, jak se na první pohled zdálo.
A tím se dostáváme k jedné z nejtěžších zkoušek vašeho smyslu pro systém. Pokud se na lince nic neválí a doufejme, že ne, protože to už mělo být dávno v pytli, vytvořte si na ní logické skupinky nádobí podle druhu, hrnce k hrncům, talíře k talířům, skleničky ke skleničkám a podobně. Hned poté, co si napevno stanovíte, kam bude co patřit, vraťte všechno nádobí do skříněk a skříňky zavřete. Ne, k talířům opravdu nestavte láhev s rumem, ta patří přece do baru. Nemáte-li bar, vytvořte si ho z nějaké ze skříněk, místa máte jistě habaděj.
Nyní už jen roztřídit všechno to koření, veškeré ty pytlíky se zbytkem těstovin, sklenice s různými jakoby prášky, co jsou jako naschvál všechny bílé barvy a máte hotovo. Jenže! Ke zlozvykům vaší paní zajisté patřilo i přesypávání čehokoli do jakékoli nádoby, přirozeně neoznačené. Ale i to má řešení. Začněte s cukrem a solí, ty poznáte po chuti. Ostatní bílé prášky jsou pravděpodobně mouka a ta se jak známo dělí na hrubou, polohrubou a hladkou, což snadno poznáte. Nyní byste měli mít pět sklenic, označených podle druhu obsahu. Pokud máte jen cukr a sůl a neoznačených sklenic více než tři, pak raději všechno vyhoďte, mouku si koupíte pro jistotu novou a nic jiného stejně nebudete v nejbližší době potřebovat. Kávu znáte z práce, tu také ukliďte. Světle hnědé granulky nápadně se podobající instantní kávě jsou kakao. Pokud ho nepijete, umístěte do pytle. Tady by bylo vhodné upozornit, že pokud již pytel přetéká, zavažte ho a najděte další.
Koření je docela oříšek pro ty, kdo s ním nemají pražádnou zkušenost. Co neznáte, proto vyhoďte a uklízejte jen to, co znáte dobře, samozřejmě každou skleničku pečlivě popište. Poté si sepište, co jste uklidili a popsali a až půjdete do obchodu, dokupte všechno, co na vašem seznamu není. A už nám zbývá jen polévkové koření, čili lidově maggi, sójová omáčka a worchester, to jsou všechno hnědé tekutiny v malých lahvičkách a ty patří například na poličku, pokud nějakou máte. Nyní vám k dokonalosti chybí pouze uklidit v ledničce, ale o tom snad raději až příště. Zatím si dejte u televize pivo, pro dnešek už toho musíte mít plné zuby.
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
