Hledáš

 Skládáš jak puzzle

střepy svého snění,

rozbesnění andělé ti troubí doposud,

jaký jen hajzl

smázl řádky v čtení

knihy, jež ti změní snad už pohled na osud…

 Skládáš si dílky,

kradeš sobě chvilky,

tu nebe objevíš,

tam kus země chybí,

nevíš, proč se líbí

ti zrovna šedá šmouha,

z níž na sto honů čouhá

mrtvý horizont…

Skládáš jak puzzle

život, který vázl

na mnoha předpokladech a mnoha otázkách…

Možná chceš vědět,

zda už složíš v sedě

alespoň to jedno slovo, jež tě polaská…