Chvíli to vypadalo,
že to nespustí z očí;
že si to netroufá vypnout,
aby to nemusel pojmenovat.
Na mastné obrazovce
se pohybují nezřetelné obličeje.
Tlumené bouchání na činely ticha.
Chvíli to vypadalo,
že zkusí něco neobvyklého,
třeba pár kroků od lampy k lampě,
nebo dávku stále stejného kýče
za špinavou záclonou a ještě špinavějším oknem..
Víno v lahvi se odjakživa nějak jmenuje,
ale slovo ryzlink je zřetelně přeškrtnuto fixem.
Ohnutá vývrtka.
V lednici rozpučivá kolonie svinstva,
dvířka mají zelenou dáseň, ve skořápkách
popraskala vaječná oka.
Na tomhle gauči
vždycky mluvila, opakovala se,
byla barvoslepá, jakoby vedle ní
seděl někdo jiný, pořád to samé dokolečka...
Kdy už to uděláš? Zapomněl jsi zalít kytky.
Jsi hluchý?
Ostří bezlistých stonků v suchých květináčích,
zadrhlo se to dole na podlaze,
kam se svalila, odnesli ji jako prase po porážce,
před dvanácti měsíci. Přesně.
Miluju, když lidi dokážou na maličkostech ukázat celej lidskej příběh, osud, miluju, když si za rlznejma obrazama můžu vybyvovat nějaký emoce, (svoje i ty, o kterých se píše mezi řádky...), miluju, když i ta drsná realita je najednou v řádcích bez patosu a bez ,,fňukání"... - tohle všechno tady je!
dost sugestivní
perfektně zastavenej čas, abych se v tom pokoji mohl projít a prohlídnout si všechny detaily
a je tam i něco navíc, něco co si odnesu i po dočtení
mně se líbí
