Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
koukam, ze je to vsude stejny...pamatuju si, jak jednou prijel jeden docela vyznamny basnik a jedna nejmenovana pani profesorka mu skakala do reci a vykrikovala: "Ja vim, jak jste to myslel!" Kdyz to udelala asi po desate, basnik se na ni otocil a poznamenal:" Ne, nvite.."
Dekuju vsem :-) Komentar Clareety se mi moc libi a moc za nej dekuji - mame na vnimani poezie stejny nazor, coz plati i o k.o.f.i. Kdyz jsme u toho, vzpominam, jak jsem pred nedavnem rozvinula diskuzi na tema: " Kdo dava akademicke verejnosti monopol na rozhodovani, co tim chtel basnik rici." Od tech statnic me tehdy malem vyhodili..:-D
U drtivé většiny básní čtenář absolutně nemá šanci zcela odhalit záměr autorův. Proto Ti tady nebudu řečnit a nabodeníčkách a nebudu plkat o svých názorech, že Ti tam něco chybí, a že já bych to udělala jinak. Dokonce nebudu ani vést monolog o technice Maxe Ernstžblepta a nebudu Tě zatěžovat jinými svými hlody moře. Pro to, jak jsi to napsala, byl zřejmě nějaký důvod. Důvod mi je neznámý. Ale slova ke mně mluví...a já je poslouchám. :-D
laicky: Je to pěkné.
řečou chatovací: JjHhe TtOo KhhurwWa NnnáRrhHZzzeZz!
Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
