Jelikož nemám po ruce žádný plátek, nabídnu Vám téma k diskusi jen tak, bez skryté reklamy.
Tohle téma mě napadlo v pátek. Šel jsem kolem polední do svého oblíbeného bufetu na Florenci pro své oblíbené ovarové koleno, když tu vidím před sebou ťapkat krásnou dívku. Neviděl jsem jí sice do tváře, ale z cca 90% byla krásná. Rohodl jsem se jí nadejít, abych poznal zbylých 10%, ale když už jsem jí mohl pohlédnout do tváře, dívka se náhle dlouze zahleděla vpravo, takže jsem opět tvář neviděl. Bylo mě žinantní ji kvůli tomu pronásledovat, nehledě na to, že jsem se již octl vedle bufetu, kde na mne již netrpělivě pomrkávalo zpoza pultíku ovarové koleno.
Nicméně v podobných případech (četných) mám tuto teorii:
Žijeme ve virtuální realitě - chcete-li matrixu - a všichni kolem nás jsou jen počítačovou simulací. Protože rastrovat lidskou tvář je datově velmi náročná operace, která zatěžuje procesory, předkládá nám program pokud možno jen postavy (využívá přitom několika typů postav, na které "navléká" různé oblečení z knihovny symbolů) čímž se šetří data.
další důsledky této teorie (příklad z praxe)
Program je navíc zcela jistě nastaven tak, že hlídá, které případné tváře jsme již viděli, ale nezapamatovali si. Takové lidi pak cpe na různá místa znovu. Je tedy možné, že jste ráno v mlékarně zahlédli cizího člověka, kterého v budoucnu potkáte třeba na dovolené v Chorvatsku pod jinou identitou. Dokud si ho nezapamatujete, bude jej program nadále duplikovat a cpát kamkoliv se mu hodí. Generovat nové tváře a osoby je zbytečně složité. Průser je, že občas dojde k malé chybce a pak máte urputný pocit, že toho chorvata jste už někde viděli. Možná před týdnem v mlékárně... Ále kdepak, Blážo, to je přece nesmysl!
sebe samu asi nepotkáš, páč program je fakt vyladěnej a funguje dokonce ještě lépe než mezera.org, takže nepotkat samu sebe je jedna z priorit systému. Nepochybuji ale o tom, Že se Tvoje Tvář vyskytuje všude tam, kde je potřeba vyplnit prostor, protože je koneckonců dekorativní.
S tím šatníkem je to problém. Snad by bylo dobrý říct tomu našemu Dartagnanovi, aby nějak hacknul matrix a pak by ti mohl převést do skříně třeba tisíc dalších šatů, nemluvě o jiných možnostech, které by to přineslo.
Sašo, já mám v tvém případě jediné doporučení: už ta kolena nepojídej, prosim tě, myslím, že by se mohlo totiž stát, že kdyby se ta slečna přecejen otočila, zjistil bys, že na tebe pomrkává blonďatý ovárek...a bojím se, že bys byl pak schopen říct, že ta slečna byla fakt kus, a to 100% krásnej...
...ale jestli ta tvoje teorie platí, myslíš, že mám šanci potkat někde sebe samu jako jinou identitu, ale v nějakém jiném, lepším oblečku? Že se jako jiná identita cítím přibližně každý druhý den, to znám, ale fakt cítím jako křivdu to, že mám ve skříni pořád to samý...jenom tu knihovnu pravidelně doplňuju o úžasné kousky:-)
