Kniha poviedok autora Mária Polónyiho vznikla na jeho vlastný popud, pôvodne malo ísť totiž o originálny vianočný darček pre členov rodiny a blízkych priateľov.
Na nebi plném ocelových drátů,
jak zlatý pyrit v lasuritu,
září rybí oči.
Horký déšť spláchl klaunův úsměv
a jeho tvář,
abstraktní obraz,
se vlévá do žil.
Anděl ztratil svatozář,
či snad propil.....?
Křídla má zlámaná,
svázaná do špagátů,
hlavu si podpírá
kostnatou dlaní,
z mlhové číše upíjí
odvar ze šalamounku.
Černý nápis na bílém náhrobku věrnosti
hlásá: In pace requiescat
a šepot z marijánkových lánů
zní v uších: "Má smysl ještě lhát?"
Azazel v mém zrcadle
mi poslal sametově
černý
polibek.
Albireo, máš pravdu, tak trochu jsem po tom pátrala a zjistila jsem, že je to dokonce celý špatně, Má to vypadat takhle"Requiescat in pace"...no asi to budu muset celý předělat....
Je zajímavá, jen co je pravda!
Kdybych nevěděl, od koho to je, tak bych tipoval, že to je dílo nějakého "gotha" :o)
"Anděl ztratil svatozář,
či snad propil.....?
Křídla má zlámaná,
svázaná do špagátů,
hlavu si podpírá
kostnatou dlaní,
z mlhové číše upíjí
odvar ze šalamounku."